Bez ohledu na to, zdali se pohybujete na burze již mnoho let, nebo o své první investici teprve uvažujete, existují základní chyby, kterých se (téměř) každý investor dopouští. Základem úspěchu je tyto chyby pojmenovat a následně jim předcházet.
Platí zde slavná Wittgensteinova věta, že: „O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet.“ Proto je tak důležité identifikovat - pojmenovat možné příčiny ztrátových obchodů. Odhalením získávají (investiční) chyby své označení – jméno, jsou demaskovány a je možné pracovat na nápravě. Jejich pojmenování je naprosto klíčové, protože beze jména o nich můžeme pouze „mlčet“ a ne s nimi bojovat. Jaké jsou tedy hlavní chyby investorů, které je vhodné pojmenovat a tím se jich vyvarovat?
1) Investování bez jasného cíle
Obchodování bez jasného cíle, pouze na základě momentální nálady, téměř vždy skončí neúspěchem. Každý investor by si měl odpovědět na pár základních otázek. Je cílem investice maximální růst ceny portfolia, nebo jeho stabilita (nízká volatilita)? Je cílem obchodování na burze čistá spekulace, nebo snaha zajistit si finanční prostředky například do důchodu? Jaký je investiční horizont? Jedná se o pravidelné, nebo ad hoc investování? Tyto a podobné otázky umožní investorovi zacílit své portfolio, vybrat si vlastní investiční styl a dát celému obchodování na burze ucelenou podobu.
2) Nerespektování averze k riziku
Investoři často deklarují, že mají vysokou averzi k riziku a tudíž jsou pro ně některé investiční nástroje nevhodné. V praxi se však podle svých slov neřídí a jsou reálně vystaveni většímu riziku, než jaké jsou nominálně ochotni přijmout. Tato nekonzistence může vést k tomu, že i velmi konzervativní investor je silně exponován v akciových titulech s vysokou volatilitou. Averze k riziku, která je výsostně subjektivní kategorií, by měla korespondovat/determinovat s výběrem investičních instrumentů.
3) „Emoční“ investování
Nákup akcií když rostou a televize je plná zpráv o navyšování historických maxim a opouštění pozic, když trhy klesají – typická ukázka psychologie davu. Jen málokdo je opravdu imunní a nepodléhá emocím, když se rozhoduje o nákupu/prodeji konkrétního cenného papíru. Investiční morálku podlamuje také latentně přítomná víra, že výnos daného titulu bude extrapolací minulého vývoje. Je proto na místě si přiznat, že tržní timing (a stock picking) je chimérou, za kterou nemá cenu se hnát.
4) Rozhodování se na základně „horkých“ tipů
Každý den lze na burze najít akcii, která vyletěla o stovky procent poté, co oznámila akvizici, nebo přišla na trh s inovací, která zničí její konkurenty. Zaručených zpráv, do jakých aktiv investovat, jsou plná média, avšak opravdových boháčů, kteří zbohatli díky burze, je podstatně méně. Rozhodování se na základě horkých novinek může navíc odporovat investičnímu cíli a nemusí respektovat rizikový profil obchodníka (viz chyby 1 a 2).
Kritický přístup (předběžné opatrnosti) k „zaručeným“ tipům na nákup cenných papírů je proto na místě.
5) Ignorování poplatků
Bez ohledu na investiční schopnosti konkrétního obchodníka je podceňování poplatků za realizovaný pokyn jednou z nejčastějších chyb. Nominálně může výnos portfolia vypadat velmi slušně, avšak po odečtení poplatků a očištění o inflaci může být výsledkem čistá ztráta.
6) Ignorování daní
Kromě poplatků snižují výnos portfolia také daně, které se platí z kapitálových výnosů. Ignorovat daňový test při nákupu akcií, nebo opomíjet daň z akciových výnosů může z portfolia ukrojit značnou část ziků.
Zdroj: Business Insider, Bloomberg