Aktualizováno Objem maloobchodních tržeb se v eurozóně za červenec snížil o 0,4 procenta. Oproti konsensu na úrovni -0,3 procenta nejde o výraznou odchylku. Tržby zamířily dolů po měsících růstu, naposledy v červnu o 0,3 procenta.
Negativní vliv měla korekce výše útrat za potraviny - tržby v této oblasti klesly o 0,6 procenta. Snížily se ale také tržby za průmyslové zboží a to o 0,2 procenta. Naopak tržby za pohonné hmoty se v červenci zvýšily o 0,5 procenta.
Meziročně maloobchod dál vykazuje růst, který ale zpomaluje na 0,8 procenta z červnových 1,9. Daleko slabším tahounem maloobchodu než v červnu byla Francie, která registruje pouze 0,6procentní růst. I tak je její příspěvek relativně vysoký. Vyšší je pouze u Německa, které za červenec vykázalo meziroční růst tržeb o 0,7 procenta.
Velmi silný růst maloobchodu pokračuje v Lucembursku, Estonsku či Irsku, jejichž vliv na celek je ale malý. Více znát je pokles tržeb ve Španělsku nebo Belgii.
Červencová data odrážejí korekci dosud velice dobrého vývoje ve Francii, jehož udržitelnost omezuje vysoká nezaměstnanost i vládní politika vedoucí k vyšším daním. Zhoršení ale registruje také Německo. Na obou těchto zemích přitom dál spočívá velká část růstu celého bloku. To vzhledem k francouzským problémům a poslednímu zhoršení ekonomického vývoje v Německu není příliš slibný základ. Indikace síly spotřebitelské poptávky, kterou maloobchod poskytuje, tedy zapadá mezi argumenty pro další uvolnění politiky ECB. Na finanční trhy však čísla podstatný vliv nemají.
