Tento týden přinesl na hlavních párech především výrazný propad eurodolaru, který poslala dolů akce ECB. Japonský jen vůči dolaru ztratil po spekulacích o důchodovém fondu a pokračování nákupů aktiv centrální bankou. Středoevropské měny si polepšily s lepší pozicí rizika, tedy díky snížení nervozity z Ukrajiny i akci ECB. S rublem hýbaly obavy ze sankcí a zprávy o příměří, týden končí silnější.
S korunou domácí data ani tentokrát nehýbala. Český index nákupních manažerů nedosáhl na konsensy, ale kurz neovlivnil. Žádný dojem na trh neudělal ani silnější růst maloobchodních tržeb.
Maďarský PMI se v srpnu propadl, polský index klesl dokonce dál pod neutrální padesátku. Ani tato čísla velký vliv neměla. Polskou měnu jen mírně negativně ovlivnilo jednání tamní centrální banky. Ta sice úrokové sazby podle očekávání nezměnila, ale jasně naznačila jejich snížení za měsíc. Sazby mohou klesnout vícekrát a zatím to vypadá, že se tak i stane.
Zasedání ECB bylo jednou z hlavních událostí v kalendáři a nakonec se ukázalo jako událost zásadní. Evropská centrální banka dál snížila sazby o 10 bodů navzdory očekáváním i svým nedávným prohlášením o malé účinnosti takového kroku. Nižší sazby ale mají smysl jakožto podpora účinnosti TLTRO. Sazby podle šéfa banky dosáhly dna. Klíčovou informací zářijového jednání je oznámení začátku nákupů cenných papírů. ECB chce od října kupovat širokou škálu jednoduchých a transparentních ABS navázaných na půjčky do reálné ekonomiky i realitní trh. Detaily budou sděleny příští měsíc. Opatření míří především na zlepšení úvěrových podmínek a mají doplňovat TLTRO. Celkově by centrální banka měla navýšit svou bilanci o 700 mld. EUR. Krom toho ECB snížila prognózu pro růst HDP pro letošní a příští rok, prognóza inflace klesla pouze pro letošek.
Překvapení u ECB se týká hlavně načasování. Směřování banky k dalšímu uvolnění měnové politiky bylo celkem jasně dané posledním zhoršením ekonomického vývoje i novými riziky. Přesto jsme počítali s tím, že ECB s novou akcí přece jen počká aspoň na spuštění prvního kola TLTRO.
Akce Evropské centrální banky poslala dolů euro a výnosy v eurozóně, zatímco ceny akcií na informaci rostly. Eurodolar se tímto poklesem dostal na hladinu, kterou jsme u kurzu předpokládali na konci roku. Dlouhodobě zůstáváme na eurodolar negativní a v průběhu příštích let předpokládáme další pokles. Špatné výkony eurozóny a agresivita ECB dokonce odhady posouvají ještě níž. Svou roli stále hraje také politika Fedu, která bude zpřísňována. Aktuálně se nám však tempo poklesu kurzu jeví jako příliš rychlé. Opatření ECB se budou rozjíždět, ale další pravděpodobně brzy nepřijdou. Navíc proud silných čísel z USA narušil trh práce. Kurz by se tak v současném prostoru mohl na čas zastavit, případně propad korigovat, jak naznačuje technika.
Evropské QE?
ECB má stále v záloze těžký kalibr - nákupy státních dluhopisů, tedy klasické QE. To však za současné situace stále považujeme za velmi problematické.
Jiným informacím z eurozóny se zdaleka nedostalo takové pozornosti jako ECB. Data z německého průmyslu byla překvapivě dobrá, ať už jde o průmyslovou výrobu nebo objednávky. Údaje o maloobchodu nebo revize indexů nákupních manažerů nepřekvapily.
Ze zámoří přinesly příznivé zprávy oba indexy ISM. Průmyslový i nevýrobní index se v srpnu dokázaly znovu zlepšit a překonat odhady. To sice přineslo ujištění, že ekonomika postupuje kupředu solidním tempem a Fed nebude příliš váhat se zvýšením sazeb, reakce akciových trhů či dolaru ale nebyla výrazná. Americké výnosy se po číslech posunuly jen mírně výš.
V závěru týdne zklamal americký trh práce. Srpnový report byl slabší, když předtím nenadchl ani červenec. Nezaměstnanost sice klesá, ale proti tomu nejde odpovídající růst zaměstnanosti. O trochu lepší je naopak vývoj mezd. Data by mohla brzdit optimismus ohledně brzkého růstu amerických sazeb, reakce dolaru ani dluhopisů ale nebyla nijak velká. I po číslech zůstáváme u očekávání, že Fed poprvé zvedne sazby kolem poloviny příštího roku a že s tímto krokem více spěchat nebude.
Zprávy o rusko-ukrajinském konfliktu byly pro trhy celkově příznivé. Ve středu ukrajinský prezident Porošenko překvapivě oznámil uzavření trvalého příměří. Následně prezident Putin i separatisti uzavření příměří dementovali a později od prvotního prohlášení ustoupila i Ukrajina. Další zprávy přesto udržely naději na příměří. V pátek k němu opravdu došlo, což ale situaci na trzích už tolik neovlivnilo. K uklidnění trhů předtím přispělo také vystoupení amerického prezidenta, který jasně potvrdil závazky NATO vůči Pobaltí i podporu ukrajinské straně.
Japonský jen se dostal po tlak spekulací, že dojde k reformě státního penzijního fondu. Ten by mohl prodávat domácí dluhopisy a naopak investovat více do akcií. Krom toho japonská centrální banka ponechala beze změny objem nákupů aktiv a na omezování to zatím nevypadá. Pro japonský jen je pak negativní i zvýšená poptávka po riziku.
Příští týden nabídne zajímavá data až ve svém závěru, kdy vyjde americký maloobchod. Geopolitika bude stále sledována a to především v oblasti dodržování příměří na východě Ukrajiny.
... celou analýzu si klienti Patria Plus mohou stáhnout ve formátu PDF - ZDE