Rozdělovat čas na sedm dní není přirozené. Rok máme proto, že to je doba, za kterou země oběhne kolem slunce. Měsíce by měly odpovídat času mezi dvěma úplňky. Sedmidenní týden je ale něco, co bylo zcela vytvořeno člověkem. A pokud to člověk vytvořil, nemůže to také změnit? Hovoří se zejména o tom, zda nezkrátit počet pracovních dní o jeden či dokonce dva. Pokud lépe porozumíme tomu, jak týdenní kalendář vlastně vznikl, můžeme lépe zhodnotit i zmíněný návrh na krácení pracovního týdne.
Sedmidenní týden můžeme vystopovat až do Babylonu, tedy do doby před 4 000 lety. Babyloňané věřili tomu, že v solárním systému se nalézá sedm planet a číslo sedm má tak velkou magickou moc, že se stalo základem jejich měření času. Tento systém se rozšířil do Egypta, Řecka a nakonec i do Říma. Židé měli v té době vlastní sedmidenní týden, jehož základ není jasný. Spekuluje se ale o tom, že i ten má svůj původ v Babylonu.
První záznam slova „víkend“ pochází z anglického časopisu Notes and Queries z roku 1879. Někteří Britové využívali v 19. století poslední den v týdnu k oslavám a pitkám, místo k odpočinku. To vedlo k tomu, že pondělky se začaly nazývat „svatými“. Lidé v tento den totiž často nechodili do práce, aby se mohli vzpamatovat z oslav předchozího dne. Továrníky tento vývoj donutil k tomu, že povolili zaměstnancům dřívější odchod v sobotu s tím, že se jim dostalo slibu, že lidé přijdou v pondělí do práce.
Trvalo ale ještě několik desetiletí, než se ze soboty stal celý volný den. V roce 1908 jedna továrna v Nové Anglii umožnila židovským zaměstnancům volné soboty s tím, že si je napracují v neděli. To se ale nelíbilo křesťanské většině a vše skončilo dvěma dny volna. Další továrny tento příklad následovaly. Velká deprese pak dva pracovní dny upevnila, protože byly považovány za jeden z léků na vysokou nezaměstnanost.
Dnes továrnám dominují vyspělé technologie, ale pětidenní pracovní týden zůstává základem celého systém. Například John Maynard Keynes v roce 1928 tvrdil, že během sta let se pracovní týden díky technologiím smrskne na 15 pracovních hodin. Existuje řada argumentů pro to, že současný systém sedmidenního týdne a pěti pracovních dní je neefektivní. Řada studií ukazuje, že zmenšení počtu pracovních dní by zvýšilo produktivitu, zlepšilo zdraví zaměstnanců a zmenšilo obrat lidí ve firmách.
American Journal of Epidemiology tvrdí, že lidé, kteří pracují 55 hodin týdně, jsou v některých mentálních činnostech horší než lidé, kteří pracují 40 hodin týdně. Tony Schwartz pro Harvard Business Review uvádí, že lidé podávají nejlepší výkon v devadesátiminutových intervalech, po kterých přichází oddech. Pokud bychom takový systém správně naplánovali, lidé by byli schopni vykonat stejný objem práce v mnohem kratším časovém období.
Zdroj: The Atlantic