Očekávání týkající se růstu zůstávají po Velké recesi let 2008–2009 soustavně příliš optimistická. Platí to zejména o velkých rozvíjejících se ekonomikách. Tam se jen pomalu smiřujeme s tím, že odhady dlouhodobého růstového potenciálu musí být posunuty dolů. Ale podobné je to i s vyspělými zeměmi a stále více se tak hovoří o „dlouhodobé stagnaci“. V naší investiční společnosti Fulcrum jsme analyzovali dlouhodobý vývoj růstu HDP ve vyspělých ekonomikách. Výsledky shrnuje první graf – patrný je dlouhodobý a systematický pokles tempa růstu (červená křivka) už od sedmdesátých let a ne až po roce 2008. Tato systematičnost je přitom patrnější u zemí G7 jako celku než u jednotlivých ekonomik.
Zdroj: Fulcrum AM
Lawrence Summers a Lant Pritchett nedávno uvedli, že tempo růstu se systematicky vrací ke svému průměru. Růst v daném období tak má jen velmi malý predikční potenciál ohledně tempa růstu budoucího. Podle našich závěrů je ale předpoklad konstantního dlouhodobého růstu mylný – i zmíněný průměr se totiž v čase mění. Ekonomové často předpokládají, že dlouhodobý růst se bude pohybovat na nějaké stálé úrovni, protože v technologicky vyspělých zemích se produktivita práce zvyšuje asi o 2 % ročně. Růst populace je přitom obvykle také stabilní. Data ale takový pohled nepotvrzují.
Tempo růstu populace v zemích G7 dosahovalo na počátku osmdesátých let 0,6 %, nyní pouze 0,3 % a v následujících desetiletích bude ještě pomalejší. V Německu a Japonsku se už pohybuje v záporných číslech. Patrný je i pokles tempa růstu produktivity. Ten nastal v sedmdesátých letech v Japonsku a v Evropě, po roce 2000 se už týká všech vyspělých ekonomik. Dlouhodobé zpomalení vyspělých ekonomik je tedy podle všeho faktem a nejde o důsledek finanční krize.
Jedná se o dlouhodobou stagnaci? Někteří ekonomové ji vysvětlují na základě problémů s agregátní poptávkou, jiní jako důsledek problémů na nabídkové straně. Tuto debatu naše studie nerozsoudí. Pokud ale předpokládáme, že v roce 2007 byla ekonomická aktivita blízko trendu a dlouhodobý růst se stále pohybuje kolem 2 %, současný produkt se nachází asi 8 % pod trendem. To naznačuje, kolik toho musíme napravit lepší politikou na straně poptávky i nabídky.
Zdroj: FT, blog Gavyna Daviese