Peníze z evropských záchranných balíčků nepomáhaly řecké ekonomice, ale zahraničním bankám. V nejnovějším čísle německého týdeníku Der Spiegel to tvrdí řecký ministr financí Janis Varufakis. Vyzval rovněž k ukončení úsporné politiky, kterou po Řecku žádají mezinárodní věřitelé.
"Až 90 procent peněz ze záchranných programů do Řecka nikdy nedorazilo," řekl Varufakis. "Peníze byly nasazeny k tomu, aby zachránily banky, a to především ty německé a francouzské, před dalšími ztrátami," zdůraznil.
"Němci by měli vědět, že svými penězi nepomáhali Řecku, ale bankám. Podle mě to byla chyba, peníze zmizely v černé díře," podotkl řecký ministr. Za omyl označil rovněž pokračování tlaku na reformy. "Úsporná politika problémy neřeší, naopak je zhoršuje," řekl a vyzval evropské partnery k zajištění investic v Řecku, které by umožnily zemi hospodářský růst.
Opětovně také vyzval mezinárodní věřitele, aby odepsali část řeckých dluhů. "Všichni vědí, že Řecko nedokáže unést svou dluhovou zátěž," řekl Varufakis. "Restrukturalizace dluhu by Řecku umožnila hospodářské zotavení. Je to v zájmu německých i evropských občanů," uvedl.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech ve výši 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel.
Bankrot ale hrozí Řecku i nadále. Země je stále závislá na zahraniční pomoci a současný podpůrný program skončí na konci února. Nová řecká levicová vláda však odmítá jeho prodloužení za současných podmínek. Ostatní země eurozóny, hlavně Německo, ale trvají na tom, že Řekové musí plnit závazky, které na sebe vzali.
Zdroje: ČTK, Der Spiegel