Výlet řeckého premiéra Tsiprase do Moskvy zatím nepřinesl Athénám moc bodů. Výsledkem schůzky bylo spíše symbolické sblížení obou zemí - Řecko odsoudilo sankce proti Rusku jako neúčinné a Vladimir Putin přislíbil možnost vyšších střednědobých investic do Řecka. Dál ale dohoda nešla. Putin především neslíbil Athénám žádnou konkrétní finanční pomoc. A po pravdě - není se čemu divit. Rusku dál klesají devizové rezervy a jsou tak pro něj v tuto chvíli relativně vzácným zbožím. Řecký veřejný dluh (zhruba 315 mld. euro) je v tuto chvíli podobně velký jako celkové devizové rezervy Ruska.
Výletem do Moskvy si tak podle našeho názoru premiér Tsipras situaci spíše zkomplikoval. Jeho politická izolace uvnitř eurozóny při vyjednáváních o další pomoci jenom narůstá. Dnes Řecko pravděpodobně ještě vyškrábne z prázdné státní pokladnice poslední zbytky peněz a zaplatí pravidelnou splátku MMF (necelá půl miliarda euro). Řecké banky mají totiž od ECB zakázáno navyšovat jejich podíl v bilancích a těžko uvěřit tomu, že by je chtěli zahraniční vlastníci znovu koupit. Pokud Řecko i toto zvládne, těžko se popere se splátkou MMF v květnu. Eskalující napětí může také navíc rychleji dostat do výraznějších problémů řecké banky, kterým ECB již dnes velice neochotně navyšuje záchranné lano (program ELA).
Řecko má tedy před sebou jedinou smysluplnou cestu, jak zachránit své členství v eurozóně. A tou je poslat do Bruselu seriózní reformní balík - včetně návrhů na reformy penzí, trhu práce a plánu privatizací. Ten však bude zapotřebí předložit nejpozději na summitu EU, který je plánován na 24. dubna. Otázkou ale zůstává, zda k tomu vnitřně rozpolcená Syriza dokáže sebrat sílu. Vypadá to, že nikoliv a pravděpodobnost zavedení kapitálových kontrol a selektivního bankrotu tak narůstá. Ve zbytku měsíce už ale může mít problém s refinancováním splatných pokladničních poukázek, ačkoliv včera se vládě podařil jejich úpis za 1,138 mld. euro.
Region - forex
Polský zlotý včera vůči euru opět prudce posiloval, tentokrát bezmála o procento. Na frontě s eurem se dařilo i forintu, který navíc podpořila dobrá data z ekonomiky v podobě výsledků průmyslové produkce a běžného účtu za únor. Kombinace velice solidního hospodářského růstu a pozitivních reálných úrokových sazeb drží forint a zejména zlotý v kurzu. Od začátku roku obě měny posílily cca o 6 %. Kurz koruny se naproti tomu vůči euru včera významně neměnil.
Dnes bude zveřejněna míra inflace v ČR. Stejně jako trh očekáváme meziroční růst cen na úrovni 0,3 % a výraznější vliv na korunu tak nečekáme. Celková inflace sice zůstává nízko, avšak korigovaná inflace vykazuje v posledních měsících z hlediska ČNB pozitivní vývoj a důvody pro reakci centrální banky z titulu inflace tak jsou podle nás malé.
Dluhopisy
Švýcarsko se včera stalo první zemí, jež emitovala desetiletý vládní dluhopis se záporným úrokem. Zde je třeba připomenout, že německé vládní dluhopisy sice mají stále pozitivní výnos, avšak trend těch švýcarských v podstatě velmi úzce následují. I zde se tak časem můžeme na deseti letech dostat pod nulu. Eurobondový trh pak včera zaznamenal další milník, neboť Mexiko vydalo v eurech stoletý vládní dluhopis (s úrokem 4,2 %).
Z pohledu globálního vývoje dluhopisů se ukázal být významný včera zveřejněný zápis z posledního jednání FOMC, jenž upozornil na divergující názory uvnitř vedení Fedu na to, kdy zvýšit úroky. Sázka na červen 2015 je tak opravdu mimo hru a jako první reálný termín pro zvýšení sazeb se tak jeví září 2015.