Čína v dubnu dovezla více ropy než Spojené státy, a poprvé je tak sesadila z pozice největší světového dovozce této strategické suroviny. Vyplývá to z propočtů agentury Reuters. Růst dovozu je poněkud překvapivý, vzhledem k tomu, že růst čínské ekonomiky zpomaluje a obecně se předpokládalo, že podobně se bude vyvíjet i poptávka po ropě. Zájmu o ropu ale pomáhají nízké ceny suroviny a snižování úrokových sazeb s cílem podpořit růst. Naposledy Čína sazby snížila o víkendu.
Dovoz ropy do Číny v dubnu dosáhl rekordních téměř 7,4 milionu barelů denně. Překonal tak import Spojených států, které dovezly odhadem 7,2 milionu denních barelů. I když může Čína v příštích měsících opět spadnout na druhou pozici z hlediska dovozu ropy, dlouhodobě má jasně namířeno k tomu, aby Spojené státy předstihla natrvalo.
Čína je už teď největším světovým spotřebitelem energií. První místo v dovozu ropy znamená, že Čína už je největším světovým spotřebitelem prakticky všech komodit, včetně uhlí, železné rudy a většiny kovů. To by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro trhy, které se dál přesouvají ze Západu směrem na Východ.
"Pozice největšího světového dovozce ropy by měla Číně poskytnout větší kupní sílu. Angažovanost Číny na Blízkém východě se bude dál měnit," uvedl Philip Andrews-Speed, šéf výzkumu energetické bezpečnosti na Singapurské národní univerzitě. Pro blízkovýchodní země bude podle něj narůstat význam Číny. Ve srovnání s jinými zeměmi, které dovážejí méně ropy, bude Blízký východ zároveň stále více nabývat na významu pro Čínu.
Dovoz ropy do USA klesl z více než deseti milionů barelů denně před deseti lety na současných zhruba sedm milionů barelů denně. Dovoz do Číny se mezitím zvýšil na sedminásobek.
Propad světových cen ropy během loňského druhého pololetí v důsledku nadměrné nabídky suroviny na trhu pak Čínu přiměl k tomu, aby zvýšila zásoby ropy.
Zdroj: ČTK