Na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě zaznělo, že Rusko zváží poskytnutí finanční pomoci Aténám. S tímto prohlášením vystoupil vícepremiér Dvorkovich (řecký premiér Tsipras se konference také účastnil).
Podle slov Dvorkoviche je Moskva připravena podpořit jakékoliv stanovisko, navržené Řeckem nebo EU, které by vedlo k ukončení dluhové krize. Investiční projekty a vzájemná obchodní výměna s Řeckem zůstává po Rusko, podle Dvorkoviche, prioritou. Pokud by Atény potřebovaly finanční pomoc, Kreml tuto žádost zváží.
Řecko patří k zemím EU, které by uvítaly ukončení protiruských sankcí a to ve velmi brzké době. Tento postoj Moskva na petrohradském zasedání opět kvitovala s dodatkem, že Kreml je připraven uvažovat o hospodářské spolupráci primárně se zeměmi, které sankce neschvalují. Řecko však zatím oficiálně o žádnou pomoc Rusko nepožádalo.
Podobné „ekonomické“ námluvy jsme viděli již loni před anexí Krymu, kdy se Moskva zaklínala hospodářskou pomocí tomuto poloostrovu. Po připojení Krymu k Rusku přišlo vystřízlivění, doplněné znárodněním klíčových krymských podniků. To Řecku (zatím) nehrozí, avšak představa, že by Rusko poskytlo pomoc bankrotující zemi čistě z altruistických pohnutek je zcestná.
Rusko se však aktuálně potýká s recesí a poslední makrodata (HDP, nezaměstnanost, průmyslová produkce, kapitálové investice, maloobchodní tržby, aj.) šance na rychlé hospodářské oživení nedávají. Evropská unie navíc tento týden schválila prodloužení protiruských sankcí do ledna příštího roku, což je další negativní práva pro ruskou ekonomiku. Napnutý ruský rozpočet proto momentálně neumožňuje (hospodářskou) „kolonizaci“ dalšího území. To nepřímo připustila i ruská administrativa při konstatování, že případné zdroje na pomoc Řecku jsou kvůli ekonomickému zpomalení velmi omezené.
Zdroj: TASS