Sankce související s ukrajinskou krizí by mohly Rusko celkově připravit o devět procent hrubého domácího produktu. Uvedl to dnes Mezinárodní měnový fond. Dodal nicméně, že ruská ekonomika nyní vykazuje známky stabilizace po propadu, za kterým stály kromě sankcí rovněž nízké ceny ropy.
Sankce uvalené na Rusko západními zeměmi kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi například omezují přístup ruských firem na mezinárodní finanční trhy či k technologiím používaným v energetickém sektoru. Moskva na tyto sankce reagovala embargem na dovoz západních potravin.
"Dopady sankcí v oblasti přístupu k finančním trhům a k novým technologiím budou přetrvávat," uvedl MMF. Odhadl, že bezprostředním efektem sankcí bylo snížení ruského HDP o 1,0 až 1,5 procenta. Během dalších několika let by se pak celková újma mohla vyšplhat až na devět procent HDP.
MMF rovněž předpověděl, že růst ruské ekonomiky bude ve středně dlouhém období "slabý" a jeho roční tempo se bude pohybovat kolem 1,5 procenta. Před světovou finanční krizí přitom hospodářský růst v Rusku dosahoval zhruba sedmi procent, píše agentura Reuters.
Fond upozornil, že hospodářské vyhlídky Ruska podkopávají pomalu postupující strukturální reformy, slabé investice a nepříznivé populační trendy. Zopakoval, že Moskva by měla snížit roli státu v ekonomice, posílit ochranu vlastnických práv a podpořit hospodářskou soutěž.
MMF nadále předpokládá, že ruská ekonomika v příštím roce stoupne o 0,2 procenta po letošním propadu o 3,4 procenta. Ruské ministerstvo hospodářského rozvoje koncem července odhadlo, že tempo meziročního poklesu ruské ekonomiky se v letošním druhém čtvrtletí zdvojnásobilo na 4,4 procenta z 2,2 procenta v předchozích třech měsících.
Zdroj: ČTK