Ve většině rozvojových zemí platí to, že současná nervozita na trhu je připomínkou potřeby strukturálních reforem a zavedení opatření zaměřených na obnovení důvěry investorů, řekl Patrii Online Marc Stocker, ekonom Světové banky z divize vývoje ekonomických vyhlídek
Patria Online: Konec roku 2015 je za dveřmi, jak hodnotíte vývoj globálního ekonomického růstu na příští rok?
Světová banka v červnu 2015 odhadovala, že globální růst by měl dosáhnout hodnoty 2,8 procenta v letošním roce a 3,3 procenta v roce 2016. Nyní se ale ukazuje, že i takové mírné oživení se neuskuteční.
Patria Online: Co vás vede k takovým závěrům?
Globální růst rozvojových zemí podle odhadů klesl na post-krizová minima v roce 2015 a vnější prostředí je pro tyto země stále více nejisté, zejména pro exportéry komodit. Ceny komodit pokračují v poklesu a způsobují to, že světový obchod je utlumený a finanční trhy se staly více volatilní. Ukazuje se dále, že ekonomická rovnováha v Číně zůstává daleko za ideálním stavem a Brazílie a Rusko procházejí obzvláště závažnými ekonomickými změnami. Ty jsou, vyvolávají vnější i domácí vlivy. V obou zemích se kvůli tomu dá čekat přímá recese v letošním roce a pravděpodobně i v roce 2016.
Patria Online: Proč to považujete pro vývoj globální ekonomiky za rizikové?
Protože existuje riziko, že další zhoršení ekonomického výhledu těchto ekonomik se přeleje do dalších rozvojových zemí, případně bude mít vliv i na křehké oživení v zemích s vysokými příjmy. Toto riziko může vyvolat doslova záchvaty volatility na finančních trzích v průběhu nadcházejícího ekonomického cyklu. Navíc se také dá čekat začátek omezování stimulační politiky FEDu v USA. Domníváme se ale, že zvyšování úrokových sazeb bude postupné a mělo by probíhat hladce, pokud trhy správně přečtou všechny indicie, které tento krok vyvolá.
Patria Online: Jaký vliv na ekonomiky by mělo podle vás náhlé zvýšení úrokových sazeb?
.
Náhlé zvýšení dlouhodobých úrokových sazeb ve Spojených státech a zvýšená volatilita trhu by mohla mít významný dopad na podmínky pro poskytování půjček a toky kapitálu do rozvíjejících se a rozvojových zemí. Finanční napětí, které by se pak objevilo, by v kombinaci s domácími ekonomickými a finančními vlivy, mohlo potenciálně vést k vyšší zranitelnosti zemí a k politické nestabilitě. Ta by poté mohla bránit v růstu, což může zvýšit riziko finanční nestability.
Patria Online: Co mají dělat vlády a politici těchto zemí, aby eliminovali zmíněná rizika?
Naše poselství politikům je jednoduché: Doufat v to nejlepší, ale být připraven na to nejhorší. A to zavedením důvěryhodné politiky. Ale vážně. Na výběr je několik možností ke zmírnění vnějších a vnitřních rizik. Máme za to, že se musí přijmout politická rozhodnutí a strategie, která snižují zranitelnost ekonomik a zajistí proaktivní provozování strukturálních programů reforem. Ty jediné totiž zlepšují vyhlídky na ekonomický růst. Dále je nutné umožnit směnným kurzům takovou úpravu, aby mohly hrát důležitou roli při kolísání kurzu měny kvůli vnějším šokům.
Na rozdíl od roku 1990 většina rozvíjejících se trhů a rozvojových ekonomik nyní udržuje flexibilní kurzové režimy, které by měly při současných podmínkách pomáhat. Nicméně, další nečekané odpisy by mohly v zemích se zvýšeným firemním a zahraničním zadlužením zesílit konverzi dluhu a úrokové riziko.
Patria Online: Jak se mají chovat centrální banky?
Centrální banky v mnoha rozvojových zemích kvůli výše popsaným mechanismům mohou v příštích měsících čelit náročným politickým kompromisům. Budou totiž muset zvažovat svou podporu ekonomického růst pro zemi a posuzovat jí se stabilizací inflace a měnovými tlaky na vlastní měnu. Čekáme proto, že měnová politika centrálních bank se bude lišit případ od případu. Největší komplikace čekáme v zemích, kde inflace zůstává nad inflačními cíli, kde je důvěra investorů v ekonomiku země slabá a měna vykazuje výrazné ztráty.
Patria Online: A co je třeba dělat dál?
Na fiskální straně by měly mnohé země, které vyvážejí komodity, zpřísnit fiskální politiku kvůli propadům příjmů. Prioritou by se mělo stát, pro financování závazků, obnovení dostatečného fiskálního zázemí i při zpomalování ekonomického růstu. Země, které si mohou dovolit větší fiskální výdaje při nastavení důvěryhodných střednědobých cílů, by měly používat anticyklickou fiskální politiku a stimulační podporu.
Ve většině rozvojových zemí platí to, že současná nervozita na trhu je připomínkou potřeby strukturálních reforem a zavedení opatření zaměřených na obnovení důvěry investorů. Reformní signál má investorům ukázat připravenost řešit ekonomicko-finanční zranitelnost země. A může pomoci přilákat zahraniční investice nebo snížit kurzové tlaky či kapitálové výdaje.
Patria Online: Pokud se zmíněná rizika naplní, co lze čekat?
Rozvíjející se trhy zajistili v letech 2010-14 asi 60 procent globálního růstu. Pokud se plně projeví protiinflační riziko, povede to podle nás v roce 2016 k dalšímu, široce založenému ekonomickému zpomalení. A to může „vykolejit“ křehké globální oživení. Nicméně, základní scénář zůstává – máme za to, že v těch rozvojových a rozvíjejících se zemích, kde i ve složitých podmínkách roku 2015 došlo k růstu, odhadujeme i v roce 2016 růstový trend.
Patria Online: Může globální ekonomický vývoj ohrozit stávající uprchlická vlna v Evropě? S jakými výdaji na řešení krize budeme muset počítat?
Dosud bylo na vnějších hranicích EU zaznamenáno více než 500 000 uprchlíků a migrantů, včetně rekordních 156 000 lidí registrovaných v srpnu 2015. Faktem také je, že tisíce lidí zemřelo při pokusu překonat Středozemní moře. Musím říct, že nepříjemnou situaci těchto lidí, nucených opouštět vlastní zemi v důsledku konfliktu a násilí, vyžaduje naléhavou humanitární a pomocnou reakci. V krátkodobém horizontu by nutné kroky měly zahrnovat záchranu problémových migrantů a vytvoření spravedlivého sdílení odpovědnosti za přesídlení uprchlíků, včetně dělby souvisejících finančních nákladů mezi hostitelskými zeměmi. Ve střednědobém horizontu je třeba řešit problematiku konfliktů, porušování lidských práv, chudobu a nezaměstnanost, prostřednictvím hledání a odstraňování základních příčin, které vedou k vysídlení.
Patria Online: Jak se dotkne uprchlická krize pracovního trhu v Evropě, který se potýká s vážnými problémy?
Uprchlíci mohou zatížit daňové a sociální systémy hostitelské země, ale mohou to být i aktiva, bude-li jim dovoleno pracovat a zapojit se do obchodních aktivit. Zrychlený příliv přistěhovalců do Evropy by mohl v krátkodobém časovém horizontu vytvořit určité absorpční problémy, ale domníváme se, že nakonec bude mít pozitivní dopad na zvýšení nabídky práce a odstranění nedostatků v nabídce pracovní síly, tváří v tvář rychle stárnoucímu obyvatelstvu v Evropě.
Patria Online: Které regiony budou v roce 2016 podle vás nejvíce ekonomicky prosperovat?
Z rozvojových regionů máme za jasného favorita jižní Asii. Ekonomická aktivita zde nadále posiluje, což se odráží na snížení makroekonomické zranitelnosti a posilováním domácích politických reforem. Typickým příkladem je Indie. Pokles cen ropy, ostré zpomalení cen potravin, které přispěly k prudkému poklesu inflace, mají vliv na růst reálných příjmů a snížení deficitů běžných účtů, jakož i fiskálního deficitu. To, společně s probíhajícími reformami a posílením poptávky z USA a Evropy, vytváří předpoklady pro pozitivní vývoj indické ekonomiky.
Z dalších regionů hodnotíme příznivě země s nízkými příjmy - tři čtvrtiny z nich jsou v subsaharské Africe. Tady očekáváme, že tyto země zůstanou odolné. Dosud dobré sklizně v zemědělství a vyšší veřejné investice podpořily zaměstnanost a zmírnili dopad z obchodu s komoditami, vyvážejících se do států s malými příjmy. Na druhou stranu střednědobý výhled je stále více komplikovaný, jelikož se očekává, že nízké ceny komodit přetrvají, což sníží investice a produkci v dalších letech.
Marc Stocker je senior ekonomem ve skupině Světové banky Global Economic Prospects, která připravuje makroekonomické predikce a analýzy pod vedením hlavního ekonoma Světové banky. Před nástupem do Světové banky Marc pracoval 15 let v akademickém světě, soukromém sektoru a v Evropské centrální bance ve Frankfurtu. Jeho hlavní odborné oblasti, kterým se věnuje, jsou fiskální a měnová politika, makroekonomické modelování a politika trhu práce.