ECB ponechala základní sazby beze změny. Mario Draghi na tiskové konferenci ale vyslal další holubičí signál, který poslal euro rychle do defenzivy a naopak pomohl evropským dluhopisům a akciím. Zásadní zprávou bylo, že ECB se hodlá již na příštím zasedáním znovu zvážit další uvolnění měnové politiky.
Hlavním důvodem je kumulace externích rizik - Mario Draghi se trápí převážně kvůli vysoké volatilitě na trzích (propady ropy a akcií) a zhoršujícímu se výhledu na rozvíjejícíh se trzích (především v Číně). To vše ve chvíli, kdy nízká cena ropy, výrazně snížila inflační výhled na tento rok. Poslední prosincová prognóza ECB počítala s tím, že ropa v tomto roce zdraží na 52,5 USD za barel a inflace díky tomu bude v průměru okolo 1 % letos a 1,7 % v roce 2017. To je dnes scénář z říše snů... Budeme rádi, když se ropa v průběhu roku vrátí mezi 30-40 USD za barel a i v takovém případě se bude inflace v průměru pohybovat pod 0,5 %.
ECB by sice mohla přejít propad cen ropy a energií jako něco, co je pro ekonomiku vesměs pozitivní, a dopad do inflace je dočasný. TO by ale nesměla být pod tlakem také dlouhodobá inflační očekávání. Ty spadly na začátku tohoto roku k 1,60% a jsou tak již také poměrně hluboko pod 2%-ním cílem. A to ECB může trápit, protože pokles inflačních očekávání může po odeznění jednorázových propadů cen pohonných hmot a energií zkomplikovat návrat inflace k cíli.
Není proto velkým překvapením, že ECB uvažuje nad dalším rozšířením měnové expanze. Trhy jsou ale možná zaskočeny tím, že tyto úvahy přichází tak brzo po té, co se ECB rozhodla rozšířit měnovou expanzi v prosinci. Co tedy čekat dál?
Věříme, že z arzenálu zbraní, která má ECB v zásobě, je nejpravděpodobnější další kosmetické snížení depozitní sazby v kombinaci s mírným urychlením/navýšením měsíčních nákupů aktiv. Shoda na dalším uvolněním měnové politiky se ale nebude hledat lehce. Prosincové zasedání jasně ukázalo, že uvnitř bankovní rady panují hlubší rozpory a do březnového zasedání se na trzích může hodně změnit.