Po pátečních komentářích viceguvernéra Tomšíka se dostaly v Česku opět do hry záporné úrokové sazby. Proč? Důvodem pravděpodobně není snaha více stimulovat ekonomiku - zdá se, že bankovní rada je spokojená se sílícími domácími inflačními tlaky. ČNB se spíš nelíbí, že oficiální sazby okolo nás míří hlouběji a hlouběji do záporu. I když to otevřeně neříká, má strach, že to urychlí příliv peněz do Česka a ČNB pak bude muset o to agresivněji intervenovat na trzích. Od začátku roku ostatně již příliv peněz do Česka opět zrychlil - v repu a v depu ČNB přibylo cca 100 mld. CZK. Bankovní rada má strach, že pokud ECB v březnu sníží sazby ještě výrazněji do záporu, může tlak ještě zesílit.
Zavedením záporných sazeb se proti měnové expanzi v eurozóně již minimálně rok brání švédská a dánská centrální banka. Zkušenosti Švédska (kde je základní repo sazba na -0,35 %) nebo Dánska (-0,75 %), mohou být nakonec pro ČNB jistou inspirací. Ukazují (zvlášť na příkladu Dánska), že záporné sazby dokáží zchladit příliv horkých peněz do ekonomiky. Na druhou stranu po roce fungování jak v Dánsku tak především ve Švédsku zůstává trochu stát hlava nad rozjíždějícím se realitním boomem. Velice nízké (u plovoucích sazeb i záporné) úroky z hypoték nastartovaly rychlý růst cen nemovitostí - ve Švédsku okolo 16 % meziročně. A není se ostatně čemu divit, když má záporné sazby ekonomika, která rostla na konci roku 2015 zdravým tempem okolo 4 %.
I přesto je možné, že Švédská centrální banka se tento týden rozhodne opět snížit sazby hlouběji do záporu. Důvodem může být právě strach z dalšího kroku ECB a z toho, že to znovu povede k přílivu peněz do švédských korun. Uvidíme, zda podobná logika uvažování sváže nakonec i Českou národní banku.
Region - forex
Česká koruna v pátek pár haléřů oslabila, což lze přičíst indikaci z ČNB, že debata o záporných úrokových sazbách je zde vážná. Díky tomu se česká měna může nepatrně přechodně vzdálit od intervenční hranice, ale velké ztráty asi nečekejme.
Na pozadí důležitého dění v zahraničí, které bude lemované vystoupením šéfky Fedu Yellenové v Kongresu a výsledky HDP v eurozóně, budou v nadcházejícím týdnu zveřejněna důležitá makroekonomická čísla ve všech středoevropských zemích. Vedle lednové inflace to budou také údaje o hospodářském růstu v Maďarsku a Polsku. Co se týká inflace tak ta by v meziročním srovnání měla vykázat další růst, ačkoliv zdaleka ne tak viditelný jak se ještě nedávno čekalo. Pokud jde pak o polský a maďarský růst, tak by měl zůstat relativně vysoký. V případech obou zemí by k růstu měla notně přispět soukromá spotřeba.
Dluhopisy
Výnosy amerických dluhopisů po smíšeném výsledku payrolls zareagovaly smíšeně. Nejprve se dostaly pod tlak a výnosy rostly (v důsledku dalšího poklesu nezaměstnanosti), nakonec se ale otočily - dluhopisům poskytl pozitivní impuls propad akcií.
Tento týden bude hlavní událostí vystoupení Janet Yellenové v Kongresu (středa), kde Yellenová pravděpodobně definitivně pohřbí růst sazeb v březnu, ale bude se snažit podpořit svojí rétorikou důvěru v americkou ekonomiku. Lehké zvolnění růstu v eurozóně (1,5 % - pátek) by pravděpodobně nemělo trhy výrazně ovlivnit.
Komodity
Slabý dolar stále udržuje ropu bezpečně nad 30 USD za barel. Vystoupení šéfky Fedu Yellenové a americké stavy zásob budou klíčovými mezníky pro obchodování v tomto týdnu.