Kocherlakota (ex Fed): Trumpovy ekonomické plány začínají dávat smysl

Donald Trump přišel s celou řadou pochybných ekonomických návrhů, některé z jeho posledních myšlenek ale dávají smysl. Hovoří například o tom, že je potřeba znovu vybudovat infrastrukturu či snížit dluh. A dodal, že „nízké sazby umožňují udělat mnoho věcí, které zatím udělány nebyly“.

Chápu to tak, že Trump prosazuje dvě formy fiskální stimulace. První z nich znamená vyšší výdaje v oblastech, jako je obrana a infrastruktura. Druhá spočítá v udržování nízkých sazeb i přesto, že vládní dluh se nachází vysoko. Obojí by mohlo mít na americkou i globální ekonomiku pozitivní dopad, protože by byla podpořena poptávka po zboží a službách. A té je třeba na zvýšení inflace a zaměstnanosti na zdravější úrovně, než na kterých se nacházejí nyní.

Hodně by ale záleželo na tom, jak se zachová Fed. Jestliže by ve snaze udržet inflaci na současných úrovních zvýšil prudce sazby, eliminoval by pozitivní efekt fiskální stimulace. Pokud by se naopak zvedání sazeb zdržel, efekt fiskální stimulace by tím znásobil. Kdyby totiž domácnosti a firmy čekaly zvýšenou inflaci v budoucnu, ještě více by zvýšily své současné výdaje. Zdá se, že Trump podporuje druhý scénář, který je ve své podstatě koordinovanou politikou vlády a centrální banky, která má zachránit to, co v rozhovoru pro Fortune nazval „dost zuboženou ekonomikou“. Jde tedy o politiku, která se hodně podobá krokům japonské vlády.

Jestliže chceme lépe porozumět Trumpovým návrhům, musíme nejdříve lépe pochopit jeho postoj k inflaci. Chtěl by například, aby sazby zůstaly nízko i poté, co inflace vzroste a dostane se nad inflační cíl ve výši 2 %? Vadilo by mu, pokud by Fed zvýšil svůj inflační cíl třeba na 4 %, jak navrhuje například Larry Ball z Johns Hopkins University? Fed by pak podle některých názorů měl více prostoru pro boj s recesí a zároveň pro zmíněnou fiskální stimulaci.

Nový prezident se bude muset s těmito otázkami vypořádat. Je dobré, že Trump, který je nyní předním kandidátem republikánů, se začal pokoušet o hledání odpovědi na zmíněné problémy. Někdo by měl požádat Hillary Clintonovou, aby se pokusila o to samé. Byla by i ona ochotna léčit ekonomické problémy americké ekonomiky nižšími daněmi, vyššími vládními výdaji a nízkými sazbami?

Autorem je ekonom a bývalý člen měnového výboru Fedu Narayana Kocherlakota.

Zdroj: Bloomberg