Znesvářené strany hlasující v historickém okamžiku britských dějin. Zhruba tak by se dal (poněkud anticky) popsat včerejší klíčový den. Jelikož je po bitvě a vítězství se přiklonilo na stranu podporovatelů Brexitu, je na čase počítat vítěze a poražené.
VÍTĚZOVÉ:
1) Lidé:
Boris Johnson: Bývalý starosta Londýna představuje hlavní politickou tvář úspěšného tažení za „nezávislost“ Velké Británie. Člen strany konzervativců a její možný budoucí lídr se profiluje do možného Davida Cameroona. Spokojeností srší také Nigel Farage, předseda Strany nezávislosti, který vyzval stávajícího premiéra k okamžité demisi.
Marine Le Penová a Vladimir Putin: Francouzská nacionalistka Le Penová od začátku netajila své sympatie s Brexitem, potažmo rozpadem EU. Rok před národními francouzskými volbami se jí do rukou dostává možný trumf. Zármutkem pravděpodobně sršet nebude ani ruský prezident Vladimir Putin. Pozornost Evropy se nutně zaměří na interní problémy a spor ohledně anexe Krymu ustoupí do pozadí. Taktéž otázka závislosti Evropy na plynových zásobách Ruska nebude tématem, které politici EU potřebují nyní řešit.
Právníci: Dekády tvorby obšírné legislativy EU, vyjednávání vazeb v rámci bloku a nastavování partnerských smluv se světem odpovídají tisícům hodin práce. Zkušení právníci se aktuálně mohou připravit na vzrůstající poptávku po jejich službách. A ta bude pravděpodobně trvat roky, neboť proces vyvázání samotné Velké Británie nebude skokovou událostí.
2) Byznys:
Odpůrci regulace: Zejména menší podniky pevně věří, že jim vyvázání se z područí regulace EU rozváže ruce. Přísné normy a byrokratická nařízení „unifikující“ celou řadu výrobků by s koncem členství měly být dle zastánců pryč. Dobrá zpráva je to zejména pro fragmentované trhy s minimálním rizikem od velkých hráčů (například lokální pivovary).
3) Trhy:
Zlato a další bezpečné přístavy: Už dnešní ráno naznačuje, kde že se aktuálně nachází nákupní apetit investorů. Zlato prudce stoupá vzhůru, posilují taktéž bezpečné státní dluhopisy a vzhůru míří i japonský jen či švýcarský frank.
4) Místa:
Dublin, Amsterdam a ostatní finanční centra: Brexit může značně zkomplikovat život londýnskému finančnímu centru (více ZDE). Potenciální nástupci z řad oblastí jako Dublin, Amsterdam či severských evropských států by mohli získat na důležitosti.
PORAŽENÍ:
1) Lidé
David Cameron: Politický poražený je poměrně jasný. Stávající premiér britské vlády je prvním na ráně. Byl to on, kdo vyhlásil referendum a po celou dobu slovně intervenoval ve prospěch zachování statusu quo. Jeho politická budoucnost je po historické porážce značně nejistá.
Politický establishment: Valná většina čelních představitelů z celého stála na straně zachování spojení „Velká Británie v EU“. Patří mezi ně mj. Barack Obama, šéfka MMF Christine Lagardeovaá, či kanadský premiér Justin Trudeau.
2) Byznys:
Velké bankovní domy: Roky regulatorní nejistoty, prudký propad akcií (HSBC dnes v Hongkongu ztrácela 11 %) a možný přesun operací do unijních zemí – to vše čeká na velké bankovní domy (více ZDE).
3) Trhy a ekonomika:
Růst hospodářství: Podle odhadů většiny ekonomů má dojít ke zpomalení růstu britského hospodářství, poklesu přítoku zahraničních investic či budování inflačních tlaků. Britská centrální banka i proto již přispěchala s ujištěním, že učiní veškeré nezbytné kroky, které si situace vyžádá. Měnová stimulace by mohla být realizována skrze snížení úrokových sazeb. Šéf Bank of England Mark Carney dokonce hovořil v minulosti o riziku recese.
Riziková aktiva: Výprodej rizikových aktiv je patrný již z dnešní seance. Futures na evropské burzy indikují pokles až okolo 10 %. Poraženým je samozřejmě také britská libra. Bolestné nicméně zaplatí i méně intuitivní aktiva jako kupříkladu norská koruna. Pro Norsko totiž Velká Británie představuje druhého nejvýznamnějšího obchodního partnera. Země je taktéž významně závislá na vývozu ropy, jejíž cena prudce oslabuje.
4) Místa
Finanční centrum a developeři: Londýnské finanční centrum již bylo zmiňováno. Do zpěvu nejspíš nebude ani developerským potažmo realitním firmám. Potenciální odchod velkých bankovních domů (JPMorgan, Morgan Stanley…), zhoršení kreditních podmínek a zvýšená nedůvěra odrážející se v přítoku zahraničních investic by stavebnictví určitě neprospěla.
DIVOKÁ KARTA:
Skotští separatisté: Skotové v referendu poměrně zřetelně deklarovali svou touhu zůstat v EU (62 % z nich hlasovalo pro zachování členství). Aktuálně se tak nabízí otázka, zda Skotsko nevyvolá referendum o vlastní nezávislosti.
Zdroj: Bloomberg