Rusko sice mělo jen zanedbatelný vliv na hlasování o Brexitu, ale podle některých názorů má z jeho výsledku Vladimir Putin velkou radost. Přitom je velmi těžké najít důvod, proč by Rusko mělo z Brexitu nějak těžit. Naopak by mohlo patřit mezi ty, kteří kvůli němu ztratí. Ti, kteří chtěli, aby Velká Británie zůstala v EU, používali i taktiku zastrašování a tvrdili, že Putin i šéf ISIS Abú Bakr al-Baghdádí by byli tímto odchodem potěšeni. Ministr zahraničí Philip Hammond zase řekl, že Rusko „je jedinou zemí, která chce, aby Británie z EU odešla“. V pátek po hlasování pak tvrdil, že Putin bude nyní možná cítit menší tlak a zvýšila se pravděpodobnost, že se mu nakonec podaří dosáhnout zmírnění sankcí uplatňovaných proti Rusku.
I z USA se ozývají hlasy, že Brexit Putinovi vyhovuje. Například bývalý americký velvyslanec USA v Moskvě Michael McFaul tvrdí, že „Putin lituje rozpadu SSSR a Varšavské smlouvy, takže má teď radost z toho, že se objevují trhliny v jednotě EU“. Putin k podobným komentářům uváděl, že byly pouze využívány k zavádějícímu ovlivňování názorů veřejnosti, které nakonec stejně nefungovalo. A dodal, že Brexit by mohl mít pro Rusko negativní důsledky, protože poškozuje komoditní a měnové trhy a sankcí se nedotkne.
Na tvrzeních Hammonda i McFaula ale něco pravdy je. Někteří významní představitelé Ruska dávali jasně najevo, že Brexit bude mít i pozitivní dopady. Například moskevský primátor Sergej Sobjanin se domnívá, že „bez Velké Británie nebude v EU nikdo, kdo by vehementně bránil sankce proti Rusku“. Jinak řečeno, Rusko nyní doufá, že Evropa už nebude uplatňovat tak tvrdé postoje. Na druhou stranu je faktem, že sankce a jejich prodloužení byly schváleny jednohlasně a jejich další osud hodně závisí na postojích Německa a Angely Merkelové.
Z Ruska zaznívají i názory, že v jeho zájmu není destabilizace největšího obchodního partnera, jehož měna tvoří 40 % rezervy ruské centrální banky. Putin ale klade vždy na první místo geopolitické zájmy a ekonomika figuruje až na místě druhém. Podobné argumenty jsou tudíž také druhořadé. Největší význam tak může podle některých názorů mít to, že odchod Británie omezí anglosaský vliv na EU. Ombudsman Boris Titov v této souvislosti na napsal, že zde nejde o nezávislost Británie na EU, ale o nezávislost EU na USA. Rusko přitom podporuje euroskeptiky po celé Evropě i kvůli tomu, že tato hnutí a strany jsou naladěny protiamericky. A slabší vazby mezi EU a USA by Putinovi prospěly více než zrušení sankcí. Spojené státy totiž podle něho představují pro Rusko existenční hrozbu.
Oslabení vazeb mezi USA a EU není ale ani zdaleka jisté. V Evropě je řada jiných proamerických zemí, včetně Polska či dokonce Německa. Velká Británie navíc zůstává členem NATO a není důvod, proč by její odchod z EU měl znamenat více protiamerických nálad. Došlo by k tomu pouze tehdy, kdyby sílily euroskeptické postoje ve společnosti. Tato situace by nastala v případě, pokud by vedení EU na současnou situaci nijak nereagovalo. Stále však existuje naděje, že se vedení Unie ještě pokusí zachránit evropský sen. Pokud by byla EU bez Velké Británie jednotnější, Brexit by nakonec mohl být pro Putina špatnou zprávou i z politického hlediska.
Autorem je Leonid Bershidsky.
Zdroj: Bloomberg