Obyčejně čtu knihy, od kterých od samého počátku očekávám, že mě něčím potěší. Robert Gordon ve své nové knize „The Rise and Fall of American Growth“ píše o konci období rychlého růstu americké ekonomiky a tudíž jsem čekal, že z tohoto díla budu spíše frustrován. Přesto jsem knihu přečetl a s překvapením jsem zjistil, že jsem jí fascinován.
Gordon tvrdí, že další růst americké ekonomiky už nedosáhne takového tempa, na jaké jsme byli zvyklí dříve. S tím nesouhlasím, ale Gordonova historická analýza se mi velmi líbí (ta navíc tvoří většinu knihy). Ekonom vykresluje pestrý obrázek vývoje mezi roky 1870–1970, kdy v USA docházelo k prudkému ekonomickému rozvoji. Toto století přineslo velké objevy a inovace, které úplně změnily náš životní standard.
Gordon tvrdí, že budoucí růst už nemůže být nikdy tak vysoký jako ve zmíněném století. Přínosy digitální revoluce se podle něj nemohou rovnat tomu, co nám přinesly velké vynálezy devatenáctého a dvacátého století. Zastávám úplně opačný názor. Ekonom se totiž domnívá, že třetí průmyslová revoluce se bude týkat pouze oblasti komunikace, informací a zábavy. Podle mého mínění se ale týká mnohem širší oblasti.
Digitální revoluce ovlivňuje samotné fungování řady trhů, to, jak se dostávají do kontaktu prodejci a kupující, jak získávají informace, jak lidé používají počítačové simulace předtím, než něco vytvoří, jak vědci po celém světě spolupracují a tak dále. Digitální inovace mění svět dramaticky a v mnoha oblastech. Ano, domácí spotřebiče vypadají dnes hodně podobně jako v roce 1970, ale to neznamená, že naše životy budou v roce 2070 zhruba stejné jako dnes.
Nemáme žádný nástroj, kterým bychom přímo měřili dopad inovací na naše životy. Gordon to uznává a sám stejně jako řada dalších ekonomů používá celkovou produktivitu faktorů TPF. Ta se počítá na základě HDP a může být přínosná v oblastech, jako je výroba ledniček či traktorů. V případě takových věcí, jako je Wikipedia či Airbnb, tomu tak ale není. HDP možná neroste tak rychle jako v minulosti, ale to nám neříká mnoho o tom, jak se mění naše životy. Jak například spočítat hodnotu milionů webových stránek plných informací, které jsou zadarmo dostupné komukoliv?
V Gordonově analýze je implicitně řečeno, že všechny významné problémy už byly vyřešeny a další zlepšení už bude pouze marginální. Je pravda, že „ledničky, auta a telefonní systém lze vynalézt jen jednou“. Jenže to samé platí o robotech, kteří budou schopni vyrábět věci lépe než lidé, či o léku na Alzheimera. Ekonom také zmiňuje několik faktorů, které budou dále přispívat k poklesu tempa ekonomického růstu. Patří mezi ně velká příjmová nerovnost, nefunkční systém vzdělávání, stárnoucí populace či vysoké vládní dluhy. S tím určitě souhlasím, jenže Spojené státy měly podobné problémy už dávno v historii a dalším vlnám inovací to nezabránilo.
Jsem optimista a věřím, že v budoucnu přijdou inovace, které pomohou řešit i tyto konkrétní překážky. Vynikající pohled od historie, který Gordon ve své knize předkládá, mě vůbec nenaplňuje pesimismem ohledně toho, zda budeme v budoucnu schopni dosáhnout něčeho podobného. Naopak.
Autorem je Bill Gates.
Zdroj: GatesNotes