Cíle pro letošní rok:
Společnost v rámci výsledků za 2Q16 snížila svůj cíl pro provozní zisky před odpisy a amortizací (EBITDA) z 60 mld. Kč na 58 mld. Kč. Cíl pro upravené čisté zisky pak skupina ponechala na 18 mld. Kč. Co tuzemskou energetiku ke snížení provozního cíle vedlo? Finanční ředitel Martin Novák za důvody označil především prodloužení odstávek jaderných zdrojů a posun v rozhodnutí soudu ohledně plnění závazku SŽDC z roku 2011. V této souvislosti také CFO uvedl, že v důsledku rozšířených kontrol svarů a činností nezbytných pro získání licence pro další provoz byla snížena predikce letošní výroby z jádra o 2,3 TWh (z 28,7 TWh na 26,4 TWh) a letos odhadovaný negativní dopad na provozní zisk EBITDA byl tímto navýšen na 2,5 mld. Kč.
Zajištění tržeb z výroby:
podle slov finančního ředitele standardně pokračuje v zajištění tržeb z výroby ve střednědobém horizontu. S ohledem na aktuální tržní ceny pak průměrná realizační cena zůstala na 31,0 EUR/MWh při zajištění 81 % výroby v roce 2017 a poklesla o 1 EUR/MWh na 29,5 EUR/MWh při zajištění 49 % plánované výroby v roce 2018.
Prunéřov 2 a Ledvice 4:
V Prunéřově se zdá být (po celkovém výrazném zpoždění komplexní obnovy) již vše v pořádku a elektrárna je uvedena do zkušebního provozu a tedy vyrábí a dodává elektřinu. CFO nicméně připustil, že v Ledvicích nadále probíhají dodatečné opravy. Nový blok Ledvice 4 tak v letošním roce poběží dále pouze v testovacím režimu a tedy na nižší výkon, než se původně plánovalo. To sebou nese mírné snížení plánované výroby v hnědouhelných zdrojích, ale i nižší odpisy a nákladové úroky proti původnímu plánu. Připomeňme, že při zveřejnění cílů na letošní rok, společně s výsledky za rok loňský, firma v této souvislosti varovala před nárůstem odpisů o 3,3 mld. Kč a 2,2 mld. Kč dodatečných úroků (více o aktuálním stavu níže).
Aktivity ve větrné energetice v Polsku (Eco-Wind):
Podle (omezených) informací od finančního ředitele Nováka by účetní hodnota dceřiné společnosti Eco-Wind mohla být „jen“ okolo 1 mld. Kč. To by znamenalo, že případné odpisy hodnoty by nebyly tak zásadního charakteru, jak jsme se původně obávali. Vlivem nabytí účinnosti investičního zákona o obnovitelných zdrojích v Polsku totiž došlo k odložení prvních předpokládaných aukcí i ohrožení realizace projektů větrných parků v celém Polsku. To mělo za následek výrazné odpisy aktiv ve větrné energetice u všech velkých polských výrobců a distributorů elektřiny (PGE, Tauron, Energa) a obdobný vývoj bychom tak ve zbytku roku očekávali i v případě .
Arbitráž na ochranu investice v Bulharsku:
Skupina v červenci formálně podala u Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic (ICSID) rozhodčí žalobu proti Bulharské republice, čímž oficiálně zahájila mezinárodní investiční arbitráž dle smlouvy o Energetické chartě z důvodů neochránění investice. CFO ale nečeká žádné výsledky (resp. případné pozitivní jednorázové položky do zisku) z tohoto titulu v letošním roce.
Dividenda:
CFO se v otázce dividendy omezil pouze na konstatování, že dividendové politice se vedení společnosti věnuje obvykle na jaře, a tedy je příliš brzo na jakékoliv komentáře.
Výhled na druhou polovinu letošního roku:
Finanční ředitel upřesnil výši dodatečných nákladových položek pro 2H16, které očekává ve srovnání s druhým pololetím loňského roku. V souvislosti se zařazení obnovené elektrárny Prunéřov 2 a nového zdroje Ledvice 4 do majetku by měly ve 2H15 meziročně vzrůst odpisy o 1,4 mld. Kč a také poklesnout kapitalizované úroky (a zatížit výkaz zisků a ztrát) o 0,8 mld. Kč. CFO také znovu připomněl, že by vlivem meziročně nižších realizovaných cen měly ve 2H16 meziročně poklesnout provozní zisky z výroby elektřiny o cca 3,5 mld. Kč a nelze také počítat s mimořádným výnosem z části darovací daně z emisních povolenek ve výši 3,8 mld. Kč, kterou společnosti vrátilo ministerstvo financí ve 2H15.
Náš komentář:
Pokud bychom dali dohromady výše vyjmenované vlivy s výsledkem ve druhém pololetí loňského roku, pak se dostaneme k odhadu EBITDA pro 2H16 okolo úrovně 26 mld. Kč a upraveného čistého zisku ve výši 3,2 mld. Kč. Přičemž s ohledem na dosažený výsledek v 1H16 je ke splnění letošních cílů nezbytné dosáhnout 24,9 mld. Kč EBITDA a právě 3,2 mld. Kč upraveného čistého zisku. S ohledem na výše uvedené tak není už tolik překvapivé, že pouze ponechal v platnosti cíl pro letošní (upravené) čisté zisky a navzdory většinovému očekávání na trhu nepřikročil k jeho zvýšení.
Co ale do těchto zjednodušených trojčlenkových počtů nesedí, je plánovaný objem výroby elektřiny pro druhé pololetí. Pokud uvěříme, že (letos již dvakrát, či třikrát) snížený cíl výroby – kde po výsledcích za 2Q16 skupina předpokládá meziroční růst objemu výroby o 4 % na 61,7 TWh – bude splněn, znamenalo by to ve druhém pololetí vyrobit 30,7 TWh elektřiny, přičemž ve 2H15 skupina vyrobila „pouze“ 29,1 TWh elektřiny (připomeňme, že od září loňského roku se výroba v Dukovanech téměř zastavila). To znamená, že bude-li plán výroby splněn, by měl z titulu vyšší výroby elektřiny získat v provozu zhruba o 1,5 mld. Kč více, než v loňském druhém pololetí. A to by mohlo znamenat celoroční zisk EBITDA okolo 60-61 mld. Kč a upravený čistý zisk 19-20 mld. Kč.
V celé skládance ale zůstávají některé neznámé jako dopad vývoje turecké liry (která 2H16 zahájila prudkým oslabením vůči dolaru v souvislosti s vývojem na tamní politické scéně), výsledky z obchodování s komoditními deriváty a další obtížně odhadované finanční položky.
V základním scénáři nadále počítáme se stávající dividendovou politikou (tj. výplatou 60 - 80 % upravených čistých zisků) a tedy s příští dividendou v maximální výši 25 - 30 Kč. Alternativou je zvýšení výplatního poměru např. až k 100 % upravených čistých zisků při kombinaci absence významnějších akvizic a tlaku vlády na maximalizaci dividendy. Tímto by dividenda mohla vzrůst až 35 Kč na akcii.