Pro americké internetové firmy je Čína zemí morální porážky. Mnoho lidí doufalo, že západní technologie povedou k tomu, že Čína nakonec uvolní svůj stisk nad informacemi. Dnes ale namísto toho významné společnosti ze Západu spolupracují s čínskou vládou a samy používají cenzuru. Společnost poskytla čínské vládě informace, na základě kterých skončilo několik aktivistů podporujících demokracii ve vězení. smazal blog známého aktivisty, Google cenzuruje výsledky hledání, které jsou politicky citlivé. V roce 2006 stáli zástupci těchto tří firem před americkým Kongresem, kde byli obviněni z „nechutné kolaborace“ s čínskou vládou.
Google zavřel svůj čínský vyhledávač v roce 2010 a stěžoval si veřejně na cenzuru a kybernetické útoky. je v Číně blokován od roku 2009 a Instagram od roku 2014. Zakladatel a jeho výkonný ředitel Mark Zuckerberg ale nyní naznačuje, že je ochoten učinit kroky potřebné k tomu, aby se do Číny dostal. Lidé, kteří tuto firmu dobře znají, se domnívají, že se mu to nakonec podaří. Tvrdí to například Tim Sparapani, který ve působil jako jeden z ředitelů a nyní pracuje pro SPQR Strategies. se sice k tomuto tématu odmítl přímo vyjádřit, ale minulý rok Zuckerberg řekl: „Nemůžete mít cíl propojit všechny lidi ve světě a zároveň nebýt přítomni v největší zemi.“
Počet uživatelů internetu se v Číně dostal na 700 milionů a tato země tak představuje obrovský potenciál pro americké firmy, které na domácí půdě čelí vysoké saturaci a ostré konkurenci. Jenže zároveň s velikostí čínského trhu se zvyšuje snaha vlády dostat pod kontrolu všechny informace. Blokován je přístup ke všem zahraničním webovým stránkám a k tomu funguje celá armáda cenzorů, kteří sledují domácí blogy a sítě. Zuckerberg se ale i přesto evidentně domnívá, že čínský trh za případné potíže stojí, i kdyby musel dát stranou některé ze „západních hodnot“. Na počátku tohoto roku cestoval do Číny. Setkal se s Liu Yunshanem, šéfem čínské propagandy, a čínská média hovořila o tom, že zakladatel chce spolupracovat s vládou na vytvoření lepšího kybernetického prostoru. Vyslaný signál je jednoznačný: Čínská verze bude zcela určitě cenzurována.
Facebook bude muset i přes dosavadní jednání přesvědčit podezřívavý Peking, který se domnívá, že americké internetové společnosti by mohly destabilizovat vládu komunistické strany. nepomohla ani média, která o arabském jaru hovořila jako o „facebookovské revoluci“: by ale také mohl čínským firmám pomoci v zahraniční expanzi a vláda tak může celkový přínos vnímat jako pozitivní. Obavy z něj by mohlo snížit i to, že v Číně fungují významné domácí společnosti s podobným zaměřením, protože by pravděpodobně nedokázal nahradit firmy jako WeChat. V USA je možné říci „nejsem na Facebooku“ a stále být plnohodnotným členem společnosti. V Číně a u WeChat je to mnohem složitější.
Jenže nemusí nahradit WeChat na to, aby v Číně uspěl. Jeho cílem by mělo být vytvoření mostu mezi Čínou a zbytkem světa. Podobné to je se společností Google, jejíž ředitel Sundar Pichai uvedl, že firma „se chce vrátit do Číny a chce poskytovat služby čínským uživatelům internetu“. Jeho zkušenosti v této zemi jsou ale velkou překážkou a podle některých názorů má v Číně mnohem větší naděje na úspěch. Otázkou ovšem je, za jakých podmínek by tento úspěch byl dosažen.
Autorkou je Emily Parker.
Zdroj: The Technology Review