Čínské firmy houfně nakupují společnosti v Evropě a někteří ekonomové varují, že to v delším období může poškodit konkurenceschopnost evropského podnikatelského sektoru. Týká se to zejména Německa, ale Brusel ani Berlín zatím nemají jasný plán, jak na novou situaci reagovat. Čína tak má velkou výhodu, protože ona svůj plán má.
Evropské společnosti nemají motivaci k tomu, aby se čínským penězům vyhýbaly. Získávají díky nim kapitál a přístup na rostoucí čínský trh. I bývalý německý kancléř Gerhard Schröder tvrdí, že „Německo by se nemělo čínským investicím bránit“. Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel ale varuje, že jeho země „obětuje své společnosti na oltáři svobodných trhů“. A jak bylo zmíněno, Čína postupuje systematicky v rámci svého plánu, který je nazýván „Made in China 2025“. Ten z ní má do roku 2025 udělat výrobní velmoc.
Čínské firmy nakupují po celé Evropě, ovšem středem jejich zájmu je právě Německo. Nan Cunhui, který stojí v čele čínské společnosti Chint Group, to vysvětluje tím, že Německo je v čele jak technologicky, tak i co se týče značek. Jiné země se podle něj musí od Německa učit a ono samo by mělo hrát v Evropě vedoucí roli. Během posledních šesti měsíců tak čínské firmy provedly v Německu tolik investic, že jejich hodnota převyšuje hodnotu investic za předchozích pět let. Evropská komise odhaduje, že letos by celková hodnota čínských investic v Evropě mohla dosáhnout 27 miliard dolarů.
Mercator Institute for China Studies tvrdí, že „Čína používá svou vnější průmyslovou politiku s podporou kapitálu poskytovaného vládou a velmi neprůhledné sítě investorů, kteří kupují technologické společnosti v zahraničí“. Když německé ministerstvo hospodářství zrušilo své předchozí schválení akvizice společnosti Aixtron SE čínskou Grand Chip Investment, bylo to považováno za snahu ukázat Pekingu, že Berlín začal vývoj v této oblasti pozorně sledovat. Vláda má ale jen omezené nástroje, jak fúzím a akvizicím bránit. Může intervenovat pouze v případě, kdyby transakce mohla představovat hrozbu národní bezpečnosti.
Němci se nyní snaží o rozšíření definice toho, co vše může tuto hrozbu představovat. Podobné změny by ale pravděpodobně musely proběhnout na celoevropské úrovni a Německo si tak bude muset najít spojence. To pro něj nebude lehké, protože například v řadě zemí střední a výchozí Evropy jsou čínské investice považovány za záchranu strádajících ekonomik. Čínská vláda je zároveň stále více kritizována za to, že zahraničním společnostem na domácím trhu nabízí jen omezený prostor a plánuje je z trhu úplně vytlačit. Jost Wübbecke z Mercator Institute for China Studies navíc tvrdí, že čínský plán „Made in China 2025“ má v konečném důsledku za cíl nahrazení západních technologií technologiemi čínskými. Dodává k tomu, že pokud by vše probíhalo na tržním základě, je to v pořádku. Problém vzniká ve chvíli, kdy se do věci začne míchat politika.
Autorem je Janosch Delcker.
Zdroj: Politico