Dluhopisový trh podle všeho věří, že vysoká inflace je již za rohem. Když trhy zjistily, že americké volby vyhrál Donald Trump, výnosy dluhopisů prudce vzrostly a existují pro to dva hlavní důvody. Kdyby vyhrála Clintonová, republikáni by jí v Kongresu pravděpodobně zablokovali všechno, co by se pokoušela udělat, podobně, jako to blokovali Obamovi. Ovšem Trumpovy plány na investice do infrastruktury pravděpodobně schváleny budou. A s jeho zvolením také vzrostla pravděpodobnost velkého snížení daní a naopak růstu rozpočtových deficitů. Obojí se promítne do silnější agregátní poptávky a cenového růstu.
Já souhlasím s tím, že vyšší deficity a snížení daní bude tlačit inflaci nahoru. Nedomnívám se však, že by se inflace dostala nad cíl Fedu nastavený na 2 %. Fed už nyní zastává docela jestřábí postoje. A i kdyby se jeho vedení za Trumpovy vlády nezměnilo, pravděpodobně by na možnost dlouhodobějšího překročení inflačního cíle zareagovalo velmi razantně. Navíc je pravděpodobné, že během Trumpovy vlády se bude složení Fedu měnit a noví členové budou jestřábi. O to více je pravděpodobnější, že po každé známce zvyšující se inflace přijde agresivní reakce ze strany centrální banky.
Můžeme se ptát, proč by Fed měl být úspěšný při snižování inflace, když nyní zápasí ve snaze ji zvýšit. Když Fed při náznacích přehřívání ekonomiky zvedne sazby, bývá to přirovnáváno k tomu, když někdo z párty v nejlepší zábavě odnese mísu s punčem. Pokud se pak Fed během recese snaží ekonomiku stimulovat, můžeme to přirovnat k tomu, že tuto mísu přinese na párty zpět. Toto přirovnání nám pak ukazuje na důležitou asymetrii: Pokud mísu s punčem odnesete, nemůže nikdo pít. Když ji ale vrátíte, neznamená to, že lidé začnou opět pít.
Jestliže Fed během boomu sazby zvedne, sníží tím investice, nákupy zboží dlouhodobé spotřeby a klesne i poptávka po bydlení. Celkově se sníží agregátní poptávka a tlaky na růst cen. Pokud ale dojde ke snížení sazeb, neznamená to automaticky, že spotřebitelé a firmy začnou více utrácet. Pokud korporátní sektor očekává, že poptávka bude i nadále slabá a má volné kapacity, proč by jej měly nižší sazby motivovat k dalším investicím? Proč by měli spotřebitelé více nakupovat, když se obávají o svá pracovní místa? Navíc platí, že sazby lze zvyšovat neomezeně, ovšem snižovat jdou jen k nule.
Fed je tedy poměrně snadno schopen snižovat inflační tlaky v době, kdy je ekonomika silná. Jeho schopnosti jsou ale omezenější při snahách o zvýšení inflace. Americká ekonomika se těší pokračujícímu oživení a zdá se, že se blíží plné zaměstnanosti. Podle mého názoru by ale Fed měl po určitou dobu tolerovat inflaci, která převýší jeho inflační cíl. Během recese přestalo mnoho lidí hledat práci, nyní se k tomu vrací. Čím více jich bude, o to méně lidí bude na podpoře a prospěje to všem.
Fed je schopen v případě potřeby inflaci rychle snížit a tudíž by bylo chybou zvedat sazby příliš rychle. V případě, že se inflace krátce dostane nad inflační cíl, přinese to jen omezené škody ve srovnání s tím, jakých přínosů bude dosaženo v oblasti tvorby pracovních míst a zaměstnanosti. V současné situaci je ale velmi nepravděpodobné, že Fed podobné překročení inflačního cíle umožní. A ještě méně to je pravděpodobné v budoucnu, kdy v jeho vedení budou lidé nominovaní Trumpem.
Autorem je ekonom Mark Thoma.
Zdroj: CBSNews