Proč Evropa nešlape? MMF si bere na mušku jednotný trh

Analýza Mezinárodního měnového fondu zaměřená na to, proč Evropa nedosahuje plného potenciálu, se zaměřuje i na fungování evropského jednotného trhu. Podle ní má EU před sebou ještě dlouhou cestu k tomu, aby tento trh byl skutečně jednotný a bez bariér. 

Zaostávání v produktivitě může být podle MMF u Evropy spojeno s omezenější velikostí trhu zboží a služeb, kapitálového trhu, nedostatkem kvalifikované pracovní síly a pozastavenými strukturálními reformami. „Analýza firemních investic ukazuje, že segmentované evropské trhy zboží a služeb brání podnikům, aby se zvětšovaly, dávaly více na výzkum a vývoj a využívaly úspor z rozsahu. Navíc roztříštěné kapitálové trhy znamenají, že firmy nečerpají kapitál v dostatečném množství. V důsledku toho je dynamika podnikání tlumena zejména v sektoru služeb,“ píše fond.

Podle MMF existuje široká shoda na tom, proč je evropský ekonomický růst ve srovnání se Spojenými státy slabší. I nové studie ukazují, že nízká produktivita Evropy souvisí s nedostatečnou velikostí trhu. Nedostatečná konkurenceschopnost Evropy je spojována s nedokončeným projektem jednotného trhu u zboží, služeb a výrobních faktorů, tedy kapitálu a práce. Hlubší a větší jednotný trh nabízí potenciál pro oživení růstu produktivity. Evropská integrace přitom přinesla v minulosti hmatatelné výhody na straně růstu a mohla by tak podle MMF učinit znovu.

Fond připomíná, že po dvou vlnách rozšíření EU v letech 1995 a 2004 začaly členské země EU mezi sebou více obchodovat. V důsledku toho zaznamenaly po deset let po přistoupení nové členské země průměrný nárůst HDP na hlavu o více než 30 % vyšší v porovnání se srovnatelnými zeměmi, které se členy EU nestaly. A doháněly i stávající členské státy. Navíc platí, že regiony, které byly lépe integrovány na straně výrobních řetězců a dopravních sítí, zaznamenaly vyšší přínosy. Integrace výrobních řetězců se však podle MMF zastavuje.

MMF opět odhaduje, že zbývající překážky obchodu v rámci zemí EU odpovídají 44% clu na obchod se zbožím. Ve Spojených státech přitom toto číslo odpovídá 15% clu. U služeb pak jde v Evropě o ekvivalent 110% cla. Takto vysoká „cla“ jsou přitom brzdou pro hospodářský růst Evropy stejně, jako by podobná cla na státní úrovni byla špatná pro růst USA. 

Zdroj: MMF, Conversable Economist