Ono se vlastně přesně neví, odkud se vzaly na trhu tolik používané výrazy „býci a medvědi“. Tradiční vysvětlení se točí kolem soubojů mezi býky a medvědy, jenže vlastně nevysvětlují, proč by býci měli být spojování s optimismem a medvědi s pesimismem. Podobné je to s názorem, že používání těchto symbolů má základ v období Krymské války v 19. století, která proti sobě mimo jiné postavila Rusko a Velkou Británii. Tedy země, jejichž symboly jsou medvěd a (tehdy) postava Johna Bulla, tedy Honza Býka, za UK.
Ani toto alternativní vysvětlení tedy dost dobře nevysvětluje přiřazení optimismu a pesimismu k oběma zvířatům. Možná je tak něco pravdy na tom, že vše má svůj základ v roce 1709, kdy se výraz „medvěd“ začal používat pro obchodníky/lovce medvědích kůží. Ti totiž obvykle prodávali kůže dopředu – tedy ještě předtím, než medvěda ulovili. Ten tak běhal po lesích nevěda, že jeho kožich je podle zákonů člověka už majetkem někoho jiného.
Tento lovecký obchod je obdobou dnešních krátkých obchodů, při nichž se spekuluje na negativní vývoj na trhu a pokles cen. Výraz „medvěd“ se tak prý začal používat pro pesimisty, kteří věří v pokles trhu. „Býk“ pak byl dodán jako „přirozený“ protipól, což pramení z výše zmíněných zápasů.
Medvědi, býci a labutě letošního roku
Banka se pokusila o odhad toho, jaké černé labutě by letos mohly přiletět na komoditní trhy a zda to jsou labutě býčí, či medvědí. Můžeme sice tvrdit, že jakmile o nějaké černé labuti začneme více uvažovat, začíná blednout a už to vlastně není černá labuť. Jinak řečeno, černá labuť by měla být v podstatě nečekanou událostí, protože její pravděpodobnost odhadovaná na základě historického vývoje je mizivá. Nebuďme ale definičními hnidopichy a podívejme se místo toho na následující tabulku, která přináší onen labutí seznam s tím, jaký by daná událost měla dopad na komoditní trh:
Býčí efekt by na trh s ropou měla eskalace tenzí mezi USA a Iránem, či venezuelský default. Průmyslovým kovům by pomohly nepokoje v Chile, či ruská agrese na Ukrajině, která by dolehla na tamní ocelárny. Plynu by pomohla jaderná havárie „fukušimského typu“ v Číně, kvůli níž by se veřejnost odvrátila od jaderné energie.
Negativní by pro všechny komoditní trhy byl ekonomický útlum ve významných ekonomikách, eskalace obchodní války s Čínou a následné geopolitické tenze, či jaderné testy v Severní Koreji. Smíšené dopady na ropu a plyn by měly další teroristické útoky v Turecku, protože by se mohly projevit jak na poptávce, tak na tranzitu. A medvědí událostí by pro ropu bylo, pokud se Elonu Muskovi podaří na trh včas uvést Model 3, či pokud dojde k výraznému pokroku u kapacity baterií. Vliv Tesly tedy možná roste daleko za hranice jejích akcií.
Vidíme tedy, že tyto černé labutě jsou hodně pestrým hejnem, které ale až na výjimky přináší neradostné zprávy. Jak už to bývá, některé z nich by ovšem měly na komoditní trhy dopad pozitivní (přesněji řečeno, cenu zvedající). Platí to v případech, kdy by vedly k problémům na nabídkové straně. Mimo zmíněného scénáře ale ve všech možnostech platí, že jako lidstvo bychom si přílet těchto opeřenců přát neměli, protože „býčí“ pro nás není žádný z nich.