Rusko prokázalo odolnost. Maximem jeho ekonomiky je ale nepropadat...

V Moskvě nedávno probíhaly oslavy spojené se stým výročím revoluce roku 1917. Naše návštěva Ruska ovšem ukázala, že o revolučních změnách tamní ekonomiky se hovořit nedá. Namísto toho je zřejmá stagnace spojená se strukturální stabilitou. Můžeme tak v podstatě hovořit o „stabilní stagnaci“.

Ruská ekonomika poměrně dobře ustála dvojitý šok, který přišel v letech 2014 a 2015 a který měl formu kolabujících cen ropy a sankcí uvalených západními zeměmi. K propadu příjmů ovšem došlo a důsledky krize jsou stále patrné. Ruský přebytek běžného účtu se bude pravděpodobně pohybovat kolem 2 % HDP, tedy na mnohem nižší úrovni než v předchozím desetiletí (ale stále výš než u většiny zemí vyvážejících ropu). Růst produktu by se měl letos pohybovat kolem 1,5 %.

Rusko i přes utlumené oživení dokázalo, že je odolné vůči šokům. Z nemalé části se tak stalo díky ortodoxní politice centrální banky a ministerstva financí. Ty se podle našeho názoru držely vhodné strategie, která nyní mimo jiné obnáší i zmrazení nominálních výdajů, sterilizaci ropných příjmů generovaných při posílení cen ropy nad 40 dolarů za barel a obnovu rezervního fondu prováděnou nákupem dolarů na volném trhu (za předpokladu, že rozpočet nespadne do deficitu). Celkově jde o silné signály, které mají zabránit plýtvání na straně vládních výdajů. A tyto kroky jsou obdivuhodné i proto, že se blíží prezidentské volby.

Mezinárodní politické klima je nyní značně nečitelné a tudíž lze jen těžko odhadnout další vývoj ohledně sankcí, které jsou vůči Rusku uplatňovány. Jejich ukončení není ani zdaleka jisté, protože americký Kongres zaujímá vůči Rusku dlouhodobě jestřábí postoje. K tomu klesá pravděpodobnost, že ve Francii bude zvolen proruský prezident François Fillon. Spíše než jednorázové uvolnění sankcí se nyní dá očekávat jejich postupné omezování, které sníží tlak na jednotlivá odvětví.

Investiční klima je v Rusku stále špatné, což je odrazem problémů s transparentností. I kdyby tedy došlo k obnovení obchodních vztahů s Evropou, nemusí se to projevit vlnou přímých zahraničních investic. I ruské banky hovoří o tom, že poptávka po úvěrech je pouze vlažná, protože samotné ruské firmy nevidí v ruské ekonomice mnoho investičních příležitostí. Ropný sektor je klíčovým tahounem ruské ekonomiky a bude tomu tak i nadále (nyní vytváří asi 10 % ruského produktu).

Celkově se dá předpokládat, že odstranění sankcí by pro ruskou ekonomiku nepředstavovalo výrazný pozitivní impulz, protože zavedení sankcí nemělo výrazný negativní dopad. Trhy už navíc počítají s optimistickými scénáři dalšího vývoje, což je zřejmé z vývoje kurzu rublu i z vývoje CDS spreadů:

Autor: Yacov Arnopolin

(Zdroj: Pimco)