Po slabším prosinci by se měl průmysl v eurozóně vrátit zpět ke svižnějšímu růstu. Naznačuje to nejenom očekávání trhů, ale především příznivě se vyvíjející indexy nákupních manažerů zveřejněné na začátku měsíce. PMI se po silném lednu dále vyšplhal nad 55 bodů a v Německu se dokonce dostal na téměř šestileté maximum. Průmysl by se tak měl v letošním roce v eurozóně výrazněji podílet na ekonomickém růstu, snižování nezaměstnanosti a tolik vyhlížené inflaci, kterou se ECB tolik snaží svojí nekonvenční politikou v eurozóně probudit.
Pozitivní trend však není vidět jenom u Německa, ale i v dalších velkých evropských ekonomikách. Sice s velkým zpožděním, ale přece, se díky rostoucímu zájmu o nová auta odrazila ode dna italská a francouzská průmyslová výroba a ze zemí mimo eurozónu se rovněž viditelně dařilo i britským průmyslovým firmám. Hrozbě brexitu navzdory. Prozatím se ukazuje, že slabá libra dokáže minimálně v krátkém období vykompenzovat obavy z budoucího obchodního uspořádání mezi Británií a zbytkem EU. Jaké však nakonec budou, nakolik ovlivní budoucí prosperitu země, chování investorů apod. se teprve uvidí, i když odhady v řádech ztráty desetin z růstu HDP na obou stranách zní docela pravděpodobně. Prozatím se však tamní průmysl dokáže vést na vlně rostoucí zahraniční poptávky a jeho konkurenční pozici posiluje slabší měna nepřímo podporovaná politikou centrální banky, která mimochodem zasedá už tento čtvrtek.
V každém případě se přiblížila doba formálního zahájení brexitu, když včera britský parlament přijal vládou navrhovaný zákon o opuštění unie. Je dokonce pravděpodobné, že dvouletá lhůta pro odchod (a vyjednávání) může odstartovat každým dnem. Jestliže se britský průmysl (prozatím) i díky slabší libře přestal brexitu děsit, služby – které tvoří větší část britské ekonomiky – jsou na tom v obavách z dalšího chování tamních spotřebitelů přesně obráceně. A nakonec přílišné obavy domácností z dalšího vývoje by časem neprospěly ani britskému průmyslu, který v posledních měsících nabíral znovu na síle. A nepochybně ani tomu evropskému, vzhledem k silným obchodním vazbám Irska, Španělska, Nizozemí, Francie… a také České republiky.
FOREX
Poněkud překvapivé zprávy o snaze nastolit téma zvýšení úrokových sazeb v eurozóně vyprchaly a dolar včera opět získával půdu pod nohama. Nevrátil se sice tam, kde v pátek začal, avšak do zasedání FOMC a při absenci jakýchkoliv zásadnějších dat těžko čekat rychlý návrat pod 1,06. Trhy vyčkávají na zítřejší zasedání Fedu, od něhož si někteří slibují více jestřábí komentář a rychlejší růst sazeb ještě v letošním roce. Pravděpodobnost zvýšení sazeb do konce roku na 1,50-1,75 od začátku února roste, nicméně zůstává stále zhruba jen čtvrtinová. Vše se může změnit už zítra poté, co Fed zveřejní očekávání jednotlivých členů FOMC.
Pohyby kurzů středoevropských měn byly včera jen minimální. Na trhu absentovaly zásadnější zprávy, a tak s kurzem zlotého nepohnula ani nová prognóza polské centrální banky, která je pro letošní rok lehce optimističtější co do ekonomického růstu i inflace. Podle NBP by inflace měla letos vzrůst na dvě procenta (listopadová prognóza předpokládala 1,3 %), což je stále pod cílem, a tak centrální banka nemusí v brzké době cokoliv podnikat. Nad dvojku se nejspíše dostala inflace už v únoru (dozvíme se dnes odpoledne), nicméně dlouho nad ní asi nepobude.
Česká koruna zůstala po většinu dne přibitá na intervenční hranici, a jak vyplývá z vývoje likvidity, po třech dnech relativního klidu se centrální banka musela na trhu o něco více otáčet. Od začátku měsíce si tak vylepšila svoje devizové rezervy odhadem o dalších o 4,8 mld. eur.