Do New Yorku měla před několika dny podle předpovědí počasí dorazit mohutná světová bouře. Sníh skutečně padal, ale nešlo o nic extrémního. Je to jeden z důkazů, že při předpovídání počasí existuje silná tendence přestřelit směrem k negativním událostem. Není nic příjemného, když předpověď neřekne lidem, že je čeká hezký slunečný den. Je ale nemyslitelné, že by nezaznělo varování před vážnou bouří. V tom se předpovídání počasí hodně podobá předpovědím, které se týkají vývoje na finančních trzích.
Jedním z hlavních meteorologů, kteří pracovali pro BBC, byl Michael Fish. Ten se stal ještě slavnějším poté, co patnáctého října 1987 na počátku předpovědi počasí ubezpečoval jednoho z diváků, že k Británii se určitě neblíží žádný hurikán. Několik hodin poté ale na pobřeží dorazila ničivá bouře, jejíž síla předčila všechny předchozí. Fishova pověst tím byla nenávratně poničena. Během předpovědi přitom varoval, že jih Británie bude sužovat větrné počasí, hlavní ovšem bylo to, co pronesl na počátku.
Z popsané události je tedy zřejmé, proč mají meteorologové tendenci k negativnějšímu pohledu. A zmíněná bouře se projevila i na londýnském trhu. Tradeři se totiž nemohli dostat do práce a burza musela být v pátek šestnáctého října uzavřena. Obchodníci tedy nemohli reagovat na špatné zprávy o škodách způsobených bouří ani na výprodeje na Wall Street, které v onen pátek proběhly. Následující pondělí začali tradeři v Londýně zoufale prodávat a index FTSE klesl o 10,8 %.
Šlo o jeden z nejčernějších dnů v historii londýnské burzy a když na Wall Street proběhl další propad, začalo se tomuto dni říkat Černé pondělí. V Británii se za jeho příčinu stále považuje bouře z předchozího týdne. Na Wall Street o této bouři většina investorů nikdy neslyšela. To zase můžeme považovat za příklad toho, jak si vybíráme fakta, která sedí na náš předem vytvořený příběh.
Bank of England ve snaze varovat před možným negativním vývojem tvrdila, že brexit vyvolá v britské ekonomice recesi. Její hlavní ekonom ale na počátku letošního roku přiznal, že se banka ve svých projekcích mýlila a „nechtěla skončit jako Michael Fish“. Nikdo se prostě nechce zapsat do historie stejně jako on a prognostici tak soustavně přestřelují směrem k negativitě.
Je nyní na trzích zaděláno na bouři?
Trhy nyní ovlivňuje zejména vývoj cen ropy, velká nejistota ohledně Trumpovy ekonomické politiky a samozřejmě politika Fedu. Pokles cen ropy, který nastal před několika dny, znamenal pro řadu investorů nepříjemný šok. Její zásoby se stále drží na rekordních úrovních. Pokud by ceny ropy dál klesaly, byly by to čáry přes řadu kalkulací počítajících s globální reflací. Ceny ropy totiž představují významný faktor, který se promítá do inflačních očekávání, a současný vývoj na trzích už způsobil pokles krátkodobých i dlouhodobějších očekávání.
Pro akciové trhy jsou nižší ceny ropy krátkodobě negativní, a to kvůli jejich vlivu na energetický sektor. Ten znervózňuje investory už delší dobu a jeho akcie si poslední dobou vedou opět hůře než celý index. Nižší ceny ropy také zvyšují negativní tlak v oblasti zadlužení ropných společností. Před rokem se to znatelně projevovalo na trhu obligací se spekulativním ratingem a podle vývoje cen ETF, které se zaměřují na investice do tohoto segmentu trhu obligací, se zdá, že obavy z dalšího vývoje jsou zpět.
Nic z výše uvedeného by zatím nemělo vytvářet vážné problémy. Další pokles cen ropy by ale skutečně mohl vážně ohrozit celou tezi o probíhající globální reflaci. Trhy by pak také mohly přestat věřit, že růst sazeb nepředstavuje vážnější riziko. A nebyla by to chyba prezidenta Trumpa ani Janet Yellenové.
Autorem je John Authers.
Zdroj: Financial Times