Víkendář: Německo-čínská koalice proti novému americkému řádu?

Na svět začíná doléhat nový ekonomický řád amerického prezidenta Donalda Trumpa. Německo kvůli němu vytváří nový vztah s Čínou, protože obě tyto země chtějí bránit volný obchod ve světové ekonomice. Nové partnerství má také jasně ukázat Washingtonu, že jeho ekonomický nacionalismus může vést k poklesu významu Spojených států na globální scéně. V neposlední řadě pak Německo hodlá zvýšit tlak na Čínu, aby ona sama uvolnila obchodní restrikce, které používá vůči německých společnostem.

Prezident obchodní komory EU v Číně Jörg Wuttke tvrdí, že „naše společnosti ztrácejí kvůli omezenému přístupu na čínský trh miliardy eur ročně“. Německo podle něho musí trvat na tom, aby Čína splnila své sliby a uvolnila restrikce, kterým v její ekonomice čelí zahraniční firmy. Německé firmy si už dlouho stěžují, že volný obchod neznamená to samé v Berlíně a v Pekingu. Jejich přístup na čínský trh není tak otevřený, jako přístup čínských firem na trh EU. Mezi hlavní překážky patří požadavky na vytváření joint venture, přenos technologií či omezený přístup k veřejným zakázkám a některým schvalovacím řízením. K tomu se přidává špatná ochrana duševního vlastnictví a nejistota spojená s fungováním právního systému.

Doposud nebyla německá vláda a ani EU schopná vyjednat zlepšení. Například jednání o vzájemné investiční dohodě mezi EU a Čínou byla minulý rok Pekingem v podstatě zastavena. Nyní je ale možné, že Bílý dům způsobí velké změny. Björn Conrad z berlínského Mercator Institute for China Studies tvrdí, že „Čína doposud neměla velkou motivaci ke změnám“. Mohla podle něho zaujímat tvrdé vyjednávací pozice a v podstatě blokovat všechna jednání. Situace se ale mění a horšící se vztahy mezi Čínou a USA mohou Čínu donutit k větší snaze o bezproblémové snahy s EU.

Německo by určitě nevítalo americký odklon od volného obchodu, ovšem zlepšení vztahů s Čínou by pro něj bylo pozitivní. Země, které využívají jeho otevřenosti, podle jeho politiků musí nabídnout stejný přístup i na jejich domácí trhy. Během posledních let přitom čínské firmy začaly nakupovat společnosti v zahraničí a jejich primárním cílem se staly i německé technologické firmy. Někteří odborníci dokonce varují, že to může dlouhodobě podkopat evropskou konkurenceschopnost. Gordon Riske, který stojí v čele společnosti Kion, ovšem tvrdí, že Čína zároveň klade více a více překážek zahraničním společnostem, které chtějí podnikat v její ekonomice. Následující graf ukazuje modře vývoj německých investic v Číně a červeně vývoj čínských investic v Německu:

Na počátku tohoto měsíce Peking skutečně oznámil, že uvolní omezení, kterým čelí zahraniční investoři, a ulehčí zahraničním firmám vstup na čínský akciový trh. Zástupci německých korporací ale říkají, že podobných slibů už slyšeli hodně a uvěří jim až ve chvíli, kdy budou skutečně naplněny. Wuttke k tomu dodává: „Podobná vřelá slova tu už byla. Nyní je budeme brát vážně a budeme trvat na tom, aby byla také uvedena v praxi.“

Autor: Janosch Delcker

(Zdroj: Politico)