Odkud vlastně Islámský stát bere peníze? Jak se tato „nejbohatší teroristická organizace na světě“ financuje? Novinové články a prohlášení politiků poskytují jen částečnou odpověď. Opakovaně jsou v nich zmiňovány únosy a pašování vzácných historických artefaktů, ale pevné důkazy pro taková tvrzení chybí. To samé platí o zmínkách o financích poskytovaných zahraničními subjekty.
Vědci z londýnské King's College se nyní spolu s auditorskou společností Ernst & Young pokusili o systematickou analýzu financí IS. Ve zprávě pojmenované „Úpadek kalifátu“ používají zprávy médií, dokumenty IS, veřejně dostupné vládní zdroje a vlastní výzkum, aby zjistili, jak to s finančními zdroji IS ve skutečnosti je. Zpráva vyvrací klišé, které hovoří o utajovaných sponzorech IS a její autoři tvrdí, že žádné související důkazy neexistují. Významným zdrojem příjmů podle ní nejsou ani zmíněné únosy a pašování. Většina příjmů IS pochází z „daní a poplatků“, které jsou vybírány v oblastech, které má IS pod kontrolou. Na druhém místě stojí příjmy z prodeje ropy a poté následuje „rabování, konfiskace a pokuty“.
V roce 2014 vybral IS podle zmíněných odhadů na daních a poplatcích 300 – 400 milionů dolarů. Podle studie tato částka v roce 2015 vzrostla na 800 milionů dolarů. Zároveň ale studie varuje před používáním tradičních přístupů k odhadům zdrojů financí, protože ty mohou vést k „vážným chybám“. Příčina spočívá v tom, že IS se od jiných teroristických organizací výrazně odlišuje a mimo jiné se méně spoléhá na financování ze strany zahraničních dárců. U IS tudíž nemusí fungovat tradiční překážky, které jsou teroristům kladeny do cesty za získáním zdrojů.
Odhadovaný vývoj celkový příjmů IS a jejich hlavních součástí shrnuje následující obrázek. V roce 2016 představovaly nejvýznamnější část daně a poplatky, za nimi figurovaly příjmy z ropy a příjmy z drancování, na posledním místě pak byly příjmy z únosů:
„Podnikatelský model“ IS lze popsat následovně: Nejdříve pošle skupiny svých lidí do oblastí, které hodlá získat pod svou kontrolu. Ti ji infiltrují a vybudují informační síť, která poté slouží k vojenským účelům, ale také k bezohlednému vykořisťování místní populace. K tomu slouží zejména přesné informace ohledně rozdělení bohatství a moci v dané oblasti.
Tento model ale přestává fungovat ve chvíli, kdy IS nepokračuje v expanzi a nezískává pod svou kontrolu další teritoria. A přesně k tomu dochází nyní. IS už celé měsíce ztrácí svá území, lidi i ropné vrty. Mezi létem roku 2014 a listopadem roku 2016 se podle studie území pod kontrolou IS zmenšilo o 62 %. Klesají tak i příjmy kalifátu, ekonomika založená na vykořisťování přestává fungovat a během dvou let se rozpočet IS zmenšil zhruba na polovinu.
Je pravděpodobné, že se ztrátou dalších území v severním Iráku budou příjmy IS nadále klesat. Studie k tomu přidává následující tři důvody pro jejich pokračující propad: Vláda v Bagdádu se rozhodla přestat vyplácet mzdy úředníkům v Mosulu, protože z těchto peněz těží IS. Americké síly v roce 2015 bombardovaly rafinerie a tankery, které patří IS. A došlo k eliminaci pašeráckých sítí vedoucích přes tureckou hranici.
Přes vše uvedené ale není pravděpodobné, že se snížila hrozba, kterou IS představuje pro Evropu. Náklady teroristických útoků v Evropě jsou totiž velmi nízké. Například francouzská vláda odhaduje, že na útoky v Paříži z listopadu 2015 bylo potřeba asi 20 000 eur. A útoky v Paříži a Bruselu byly navíc financovány půjčkou.
Autor: Christoph Reuter
(Zdroj: Der Spiegel)