Rozpočet Trumpovy vlády počítá v následujících deseti letech s velmi vysokým ekonomickým růstem. Ten by měl dosahovat 3 – 3,5 % ročně. Jak k tomuto číslu došli? V podstatě tak, že spočítali, jakého růstu je třeba na to, aby jim rozpočet vycházel způsobem, který si přejí. Podívejme se ale detailněji, proč jsou uvedená čísla značně nepravděpodobná, i když teoreticky jich dosáhnout lze.
Odhadovaný růst, který by měl odrážet pozitivní dopady Trumpovy ekonomické politiky, by patřil mezi historicky nejvyšší. Za prezidenta Reagana rostl HDP ročně o 3,4 %, za Clintona o 3,7 % ročně. Existuje ale řada fundamentálních důvodů, které činí zopakování takového úspěchu nepravděpodobným. Prvním z těch hlavních je demografický vývoj. Reaganova vláda začala v době, kdy pracovní sílu rozšiřovala generace „babyboomu“ a také ženy. Dnes ale tato generace pracovní sílu opouští. Následující graf ukazuje pětiletý růst populace ve věku 20 – 64 let, což je přibližné měřítko vývoje počtu lidí, kteří budou hledat volné pracovní místo:
Zdroj: OSN
Jen kvůli rozdílům v demografickém vývoji bychom tedy čekali, že současné tempo růstu bude asi jeden procentní bod pod tempem dosahovaným za prezidenta Reagana. Trump navíc nenastoupil do funkce v době, kdy by se ekonomika nacházela v krizi. Oproti tomu při nástupu Reagana a Clintona čelilo americké hospodářství vážným problémům a nezaměstnanost se pohybovala nad 7 %:
Zdroj: FRED
To znamená, že v předchozích dvou případech bylo v ekonomice hodně volných zdrojů a nějaký čas trvalo, než se vrátila do stavu plné zaměstnanosti. Zhruba platí, že dva procentní body nezaměstnanosti v takové situaci odpovídají přibližně 4% zaostávání produktu za potenciálem. To odpovídá asi 0,5 % dodatečného ročního růstu během období 8 let. Takže i kdybychom se (mylně) domnívali, že Reaganova politika vedla k ekonomickému oživení po roce 1982 a stejně bychom (mylně) věřili, že Trumpova politika bude stejně stimulační, stále by současný růst dosahoval maximálně 2 %. Možná, že se stane nějaký zázrak. Třeba celou ekonomiku změní samořídící nebo dokonce létající auta. Ale moc bych se na to nespoléhal.
Zdroj: NYTimes