Všichni víme, že ceny akcií i úrokové sazby po amerických prezidentských volbách vystřelily nahoru. Právě tak ale panují obavy z toho, co vrchní velitel tweetů napáchá svou chaotickou politikou. Jsou tedy trhy mimo? Přemýšlím nad tím už nějakou dobu a krátce po volbách jsem se mylně domníval, že nás čeká brzký propad trhů. Nyní jsem se rozhodl udělat pár výpočtů a výsledek mě překvapil.
Stále se domnívám, že trhy podceňují riziko katastrofy. Nyní už si ale nejsem tak jistý tím, že na trzích se vytvořila Trumpova bublina. Pokud se totiž podíváme na data, zjistíme, že pohyb trhů je mnohem umírněnější, než kolik toho bylo ohledně údajných pozitivních dopadů
politiky nové vlády kdy napsáno. Pohled na vývoj akciového trhu ukáže, že jeho povolební růst je ve srovnání s jinými podobnými periodami relativně umírněný:
Jak je to se sazbami? Od počátku tvrdím, že široce rozšířená víra v razantní fiskální stimulaci je mylná. To znamená, že velký posun sazeb směrem nahoru by byl nemístný. I zde ale vidíme, že růst sazeb nebyl doposud zase tak veliký:
Na počátku sice došlo k velkému přestřelení výnosů desetiletých vládních obligací, potom ale tyto výnosy opět klesly a nyní se nacházejí asi 30 bazických bodů nad výchozí úrovní. Podle mých odhadů je takový růst výnosů v souladu s fiskální stimulací, která zhruba odpovídá 1 % HDP. I to je stále vysoké číslo, ale není to číslo z říše snů. Zvedla se i inflační očekávání, ale k tomu přispěly i faktory, které nemají s výsledkem voleb nic společného. Zejména je to odrazem toho, že americká ekonomika se blíží stavu plné zaměstnanosti. Jak jsem tedy uvedl, nadále se domnívám, že trhy jsou příliš nevšímavé k možným rizikům. Argumenty tvrdící, že na trzích vznikla Trumpova bublina, ale moc pevný základ nemají.
V oblasti americké zahraniční politiky je nyní největší poprask kolem tvrzení, že kurz eura je podhodnocený a Německo patří mezi země, které manipulují s kurzem své měny. Je to pravda? Odpověď zní ano i ne. Ano, Německo má nyní měnu, která je podhodnocená ve srovnání s kurzem měny, kterou by používala jen tato země. To ale pravděpodobně neznamená, že euro je podhodnocené vůči dolaru.
Kurz eura leží nízko, protože investoři v Evropě nevidí žádné atraktivní příležitosti. To je zase do značné míry odrazem negativního demografického vývoje. Investiční příležitosti v USA jsou navíc naopak zajímavé. Ke špatnému vnímání eurozóny mohou přispívat i její vnitřní systémové problémy.
A jaký má vlastně smysl kritizovat eurozónu za údajně podhodnocené euro? Hodlá americká vláda tlačit na ECB, aby změnila svou monetární politiku a šla cestou monetární restrikce? Doufám, že ne. Nebo jde americké vládě o rozpad celé eurozóny? Bezpochyby to tak vypadá, ale rozpad této měnové unie bychom si přát skutečně neměli. A co bychom dělali my sami, kdyby se třeba taková Čína snažila o zažehnutí finanční krize v USA? Podobná prohlášení o Německu a podhodnoceném euru jsou tedy ze strany americké vlády značně nezodpovědná.
Autor: ekonom Paul Krugman.
(Zdroj: New York Times)