Čína na svůj trh pustí Visu, Mastercard a americké hovězí

Washington a Peking činí první drobné krůčky ke zlepšení ekonomických vztahů a narovnání vzájemné obchodní bilance. Alespoň tak to vypadá po výrocích amerického ministra obchodu, který představil první výsledky bilaterálních jednání. Čína i Spojené státy si podle všeho začnou vyměňovat více zemědělských produktů a dojde i k liberalizaci v čínském finančním sektoru. Střet se očekává až při jednáních o oceli.

Po dubnovém jednání Amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem začíná jejich stodenní plán na zlepšení vzájemných obchodních vztahů získávat konkrétnější kontury. Ministr obchodu Ross podle agentury Reuters ve čtvrtek uvedl, že Čína, jak se očekávalo, poprvé od roku 2003 umožní dovoz amerického hovězího, které byl v minulosti zakázán v souvislosti s „nemocí šílených krav“. USA zase od července zase umožní importy čínské vařené drůbeže.

Čína také pustí na svůj trh americké společnosti poskytující karetní služby, tedy Visu a MasterCard. Čínská společnost China UnionPay, která má v současnosti na tyto služby v Říši středu monopol, však už je v zemi zavedená a američtí poskytovatelé to na tamním trhu budou mít i tak dost těžké, podotýká deník Financial Times.

Z nových dohod budou těžit americké ratingové agentury, které nyní budou moci působit na čínském trhu. USA také podle agentury Reuters projevily zájem povolit do Číny export zkapalněného zemního plynu.

Ke sporu může dojít v otázce oceli

Podle Rosse může americký obchodní deficit vůči Číně díky právě oznámeným opatřením poklesnout už letos. „Sledujte to a uvidíte,“ uvedl médiím.

Deník Financial Times dodal, že velmoci zvažují prodloužení původně oznámených stodenních jednání na rok. Poukazuje však, že většina výše zmíněných čínských „ústupků“ stejně představuje jen plnění slibů, ke kterým se Peking už zavázal v minulosti, například svým vstupem do Světové obchodní organizace v roce 2001.

I když jsou „výdobytky“ jednání zatím spíše symbolické, Trumpova administrativa poslední dobou rétoriku vůči Číně mírní a vztahy obou zemí se zlepšují. Ještě v průběhu kampaně chtěl Trump Čínu označit za měnového manipulátora. Média navíc spekulují o zákulisních jednáních mezi představiteli USA, Číny a Severní Koreje, která dělá kvůli svému pokračujícímu zbrojnímu programu kromě Washingtonu čím dál více vrásky na čele i Pekingu.

Střet se však očekává, jakmile se na vyjednávací stůl dostane například problematika čínské produkce oceli. Ta je silně dotovaná Pekingem a výsledkem je produkce převyšující poptávku čínské ekonomiky. Přebytečnou ocel pak Čína vyváží, čímž ale ničí zahraniční výrobce, což je z pohledu amerických decision-makerů, kteří ocel považují za strategickou komoditu, velice problematické.