První osobní setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Ši Ťin-pchingem bylo navzdory ostré rétorice administrativy Bílého domu kvůli čínským obchodním a měnovým praktikám přátelské. Čínský prezident nabídl ústupky v obchodních jednáních a zvláštní čínský zmocněnec dnes přispěchal do Soulu, aby varoval KLDR před dalším zbraňovými testy. I když se jedná o kroky vesměs symbolické, ukazují vůli a iniciativu Pekingu se s Trumpem dohodnout.
Ši Ťin-pching nejel na setkání se svým protějškem do USA „s prázdnou“ – Trumpovi v průběhu jednání podle médií nabídl ústupky týkající se vlastnictví čínských společností podnikajících v investičním bankovnictví a pojišťovnictví. Zahraniční majitelé totiž nyní nesmí v takovýchto společnostech vlastnit většinový podíl. Teď by se to mohlo změnit a vyjednavači by tak mohli oživit plány na bilaterální obchodní dohodu mezi Čínou a USA, o které se jednalo už za prezidenta Baracka Obamy.
Druhým vstřícným krokem od čínského prezidenta byla nabídka zrušení zákazu dovozu amerického hovězího, který platí od roku 2003 kvůli tehdejším obavám z epidemie BSE a příslib objemnějšího nakupování zemědělských komodit z USA. To by sice dokázalo přispět ke snížení amerického obchodního deficitu s Říší středu, nejednalo by se však o nějaký klíčový ústupek už proto, že zemědělské komodity a potraviny nejsou zbožím s vysokou přidanou hodnotou.
Oba lídři se také shodli, že by chtěli urychlit bilaterální obchodní vyjednávání, aby do 100 dní měly konkrétní výsledky. Podle deníku Financial Times se Američané snaží Čínu dotlačit hlavně ke snížení 25procentního cla na automobily, zatímco Peking by rád dosáhl lepší ochrany čínských investic v USA a snížení cel na high-tech produkty.
Stranou nebyla ani bezpečnost
Prezidenti podle všeho probrali i otázku Severní Koreje, která pokračuje ve svém jaderném programu a vývoji balistických raket, což Trump označil za problém, se kterým si Washington klidně poradí sám, jestliže Čína ambice svého souseda a spojence nezkrotí. Podle dnešních zpráv agentury Reuters v pondělí přicestoval na jednání do Soulu ve věci severokorejské otázky zvláštní čínský zmocněnec. Jak on, tak jeho jihokorejští kolegové sdělili médiím, že Peking i Soul zaujmou proti KLDR tvrdá opatření, pokud dojde k dalším jaderným testům či testům mezikontinentálních balistických raket.
Váhu svým výhružkám Trump dodal raketovým útokem na základnu syrského letectva minulý týden jako odvetu za údajné použití chemických zbraní syrskou armádou proti povstalcům a civilistům v provincii Idlíb. Na cestu ke korejskému poloostrovu se mezitím také vydala útočná skupina amerického námořnictva, vedená letadlovou lodí USS Carl Vinson. Do oblasti se tak vrací po méně než měsíci. V sobotu vyplula ze Singapuru a podle deníku Washington Post původně měla zamířeno na cvičení do Austrálie.
Zdá se tak, že Trumpovi, alespoň v krátkodobém horizontu, vychází jeho „řinčení zbraněmi“, ať už mluvíme o skutečných výhružkách použít sílu anebo o jeho údajné ochotě použít odvetná cla a antidumpingová opatření. I když čínské ústupky v obchodních jednáních mají spíše symbolický charakter a cesta čínského vyslance do Soulu toho nemusí nutně moc vyřešit, je zřejmé, že Čína má velký zájem na tom s USA urovnat své neshody. Trump zároveň přijal pozvání na státní návštěvu do Pekingu. Ještě však není jisté, kdy k ní dojde.