Když se podíváme na vývoj hodnoty amerického dolaru, zjistíme, že letos došlo k obratu (nebo minimálně významné korekci) předchozího několikaletého trendu. Nechci však rozebírat příčiny, ale spíše následky jeho oslabení – zejména vliv na výnosnost cizoměnových aktiv a celkový dopad na podílové fondy a klientská portfolia.
Když jsme před koncem devizových intervencí ČNB doporučovali snížit podíl měnově nezajištěných pozic v portfoliích, mysleli jsme zejména na pohyb české koruny vůči euru, který primárně ovlivňuje hodnotu naší měny vůči všem zahraničním měnám. Mnohem dominantnějším faktorem ovlivňujícím v posledních měsících portfolia s cizoměnovými pozicemi (která již trpěla kvůli posilování koruny vůči euru) byl ale nakonec eurodolar.
Ztráty jsou tak od začátku roku největší na dolarové části portfolií. Například americké akcie letos vydělaly kolem 10 %, po přepočtu do koruny je však výnos v několikaprocentním záporu. Rozdíl korunové a dolarové výkonnosti se ale netýká jen akcií, nýbrž všech aktiv, která jsou primárně kótovaná v americké měně. Včetně například zlata, které zdánlivě rostlo také o více než 10 %, nicméně pro českého investora hodnotu v korunách ztratilo.
Jako vhodné řešení zapeklité situace s měnovým rizikem se může jevit hedging (zajištění). Ani v tomto případě ale nelze říci, že měna investici nijak neovlivňuje. Konkrétně dolar nese vyšší úrok než euro nebo koruna, ať již ve formě dluhopisových nebo jiných úrokových výnosů, a to při srovnatelném nebo i nižším riziku. Tento fakt způsobuje, že je měnové zajištění relativně nákladné a v kombinaci s nadále mírně pokřiveným trhem po měnových intervencích ČNB ubírá z výkonnosti podkladových aktiv zhruba 3 % p.a.
V našich fondech jsme z hlediska otevírání měnových pozic spíše opatrní. Obecně preferujeme měnové zajištění investic, nicméně v případě, že vidíme příležitost, část nebo celou pozici v dané měně nezajišťujeme, pokud to dovoluje statut fondu a jeho rizikový profil. Některé fondy nezajišťujeme trvale, aby si naši klienti mohli vybrat i fond, který je denominovaný v české koruně a zároveň mohli podstoupit expozici vůči zahraniční měně. Takové fondy však nejsou základem portfolia, pouze jeho doplňkem.
Nedá se nicméně konstatovat, že nákup cizoměnových či měnově nezajištěných fondů je investiční chybou. Zvláště expozici právě vůči dolaru lze považovat za určitou formu diverzifikace rizika, protože americká měna je velkou částí světa vnímána jako jedna z nejbonitnějších. Navíc v širším měřítku lze dolar považovat za pojistku proti případným politickým nebo ekonomickým turbulencím v Evropě. Na druhou stranu, každý, kdo nechá část investic měnově nezajištěnou, si musí být vědom kolísavosti, kterou může otevřená pozice přinést do celého investičního portfolia.
Aleš Prandstetter
Pozice: hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management
Aleš Prandstetter vystudoval fakultu Financí a účetnictví, obor finance, na Vysoké škole ekonomické a MBA na Prague International Business School. V letech 1993 až 2008 pracoval na seniorních pozicích v oblasti finančních analýz ve finančních skupinách IPB, ČSOB, PPF a Sitronics TS. V roce 2008 nastoupil do ČSOB Asset Management jako hlavní analytik a vedl tým analytické podpory pro fondy a ČSOB zaměřené na střední a východní Evropu se specializací na Turecko. Od srpna 2011 zastává pozici investičního stratéga ČSOB AM.
Zajímáte se o fondy ČSOB Asset Management? Více informací ZDE