Americká ekonomika se pohybuje po trajektorii nacházející se mírně nad trendem. Dochází tak k postupnému utahování podmínek na trhu práce a to by mělo časem vést k růstu mezd. Oslabující dolar navíc zvyšuje dovozní ceny a to mě vede k názoru, že inflace by se měla zvednout a v delším období stabilizovat kolem cíle Fedu ve výši 2 %, soudí prezident Fedu v New Yorku, William C. Dudley a pokračuje: Fed tak bude pokračovat v exitu z akomodační politiky. Zvedání sazeb ale bude pomalé, protože sazby, které jsou potřeba pro udržení ekonomiky v růstu, leží během tohoto cyklu znatelně níž než v minulosti. Bude také probíhat proces zmenšování rozvahy Fedu, ale podle mého názoru bude dopad tohoto kroku pouze omezený.
Proč by ekonomika měla i nadále růst mírně nad trendem? Nízká nezaměstnanost, tvorba pracovních míst a rostoucí mzdy se promítají do vyšších příjmů domácností a jejich bohatství. Spotřebitelské výdaje by tak měly i nadále sílit a podobná by měla být situace v oblasti investic. Menší nabídky práce budou totiž motivovat společnosti k nákupu technologií, které práci nahradí. Investicím by měl také prospívat lepší mezinárodní výhled a vyšší konkurenceschopnost americké ekonomiky daná slabším dolarem.
Byl jsem překvapen tím, že se inflace drží tak pevně pod cílem Fedu. Přispělo k tomu několik přechodných faktorů, ale zdá se, že ve hře jsou i strukturální změny v ekonomice. Spotřebitelé jsou stále více schopni jednoduše a rychle porovnávat ceny mezi jednotlivými prodejci, maloobchod se přesouvá z tradičních kamenných prodejen na internet a vyjednávací síla se celkově přesouvá od prodejců ke kupujícím. Jestliže se v následujícím období ukáže, že tyto strukturální faktory hrají skutečně významnou roli, jde podle mého mínění o pozitivní jev. Znamenalo by to totiž, že ekonomika je schopná fungovat s vyšším využitím zdrojů práce bez toho, aby docházelo k nebezpečnému zvýšení inflace.
Rád bych uvedl, že hurikán Harvey a následné záplavy se staly tragédií pro nespočet lidí. Z ekonomického hlediska nám ale zkušenosti s minulými hurikány ukazují, že jejich dopad na celou ekonomiku je poměrně omezený a přechodný. Nejdříve dojde k poklesu ekonomické aktivity v důsledku přerušení běžných obchodních vazeb a styků. Pak je ale ekonomika pozitivně ovlivněna pracemi na obnově poškozených zařízení, nemovitostí a podobně. Neočekávám proto, že tato tragédie nějak zásadně změní kurz, kterým se americká ekonomika ubírá.
Finanční podmínky se i přes předchozí zvedání sazeb uvolnily a to by nám mělo umožnit poněkud rychlejší zvedání sazeb v budoucnu. To ovšem neznamená, že finanční podmínky by měly být rozhodujícím faktorem. Jsou pouze nástrojem, který k cílům ve formě inflace a nezaměstnanosti vede. Rád bych zdůraznil, že monetární politika je stále akomodační a kroky Fedu se projevují až s určitým zpožděním. Ke zvednutí sazeb tak možná bude muset dojít i v případě, že se inflace bude stále držet pod cílem. Fed je také někdy kritizován, že vytváří bubliny na finančních trzích. Já se však domnívám, že valuace nejsou nijak zvlášť znepokojivé. Ekonomika si totiž vede dobře, sazby i inflace leží nízko a to samé platí o riziku recese.
Ohledně snižování rozvahy Fedu panuje značná nejistota, ale je pravděpodobné, že její pokles nebude dosahovat stejných rozměrů jako její růst v letech 2007–2014. Rozvaha nyní dosahuje asi 4,5 bilionu dolarů a očekával bych, že se zmenší o 1 – 2 biliony dolarů. I proto se domnívám, že vliv tohoto kroku na finanční trhy bude menší, uzavírá Dudley na stránkách newyorského Fedu.