Svět má první elektrárnu se zápornými emisemi oxidu uhličitého

Švýcarská společnost Climeworks začala ve středu u geotermální elektrárny Hellisheidi na Islandu testovat technologii, která ze vzduchu vysává oxid uhličitý a vrací jej pod zemský povrch. Vznikla tak první elektrárna na světě, která má záporné emise oxidu uhličitého, napsal server Quartz.

Startupu Climeworks se podařilo na Islandu uvést do chodu pilotní verzi technologie takzvaného přímého zachycování vzduchu (direct air capture). Tyto systémy, byť zatím jen ve velmi malém měřítku, dokážou z ovzduší navázat molekuly oxidu uhličitého a neutralizovat je. Přístroj firmy Climeworks to dělá tak, že skleníkový plyn smíchá s vodou a vstříkne jej do hloubky 700 metrů.

Podobné technologie začali vědci vyvíjet asi před deseti lety a finanční podporu dostávají například i od zakladatele společnosti Microsoft Billa Gatese. Podle mnohých expertů představují jedinou možnost, jak může lidstvo úspěšně čelit globálním změnám klimatu.

"Pokud máme opravdu strach o korálové útesy, biodiverzitu a produkci jídla v chudých částech světa, budeme muset technologie záporných emisí zapojit ve velké míře," řekl deníku The Guardian Bill Hare z ústavu Climate Analytics. "Nemyslím si, že se v tomto ohledu můžeme spolehnout na něco jiného," dodal.

Systém v elektrárně Hellisheidi je pouhý prototyp: za rok může eliminovat 50 tun oxidu uhličitého, což zhruba odpovídá produkci jedné americké domácnosti. Lidstvo ročně vypustí do atmosféry 40 bilionů tun tohoto skleníkového plynu. Climeworks ale skeptikům dokazuje, že zachytávání oxidu uhličitého funguje a může fungovat i za rozumnou cenu, napsal Quartz.