Dnes se dostává na zřejmě nejzajímavější událost týdne, a sice na zasedání Evropské centrální banky. Jak již naznačilo zasedání minulé a konec konců i projevy šéfa ECB Draghiho v uplynulém měsíci, tak by tentokrát mělo být skutečně nač se těšit. ECB totiž asi rozhodne o tom, jak moc a v jakém objemu bude v příštích kvartálech praktikovat expanzivní politiku kvantitativního uvolňování či APP v hantýrce ECB.
Hlavní proklamované důvody pro její pokračování jsou přitom dobře známé. Podobně jako i ostatní centrální banky, tak i ECB trápí nízká inflace, a to zejména její jádrová složka. Celkový index na tom díky růstu cen potravin (dražší máslo není jen český fenomén) a například i ropy je sice o něco lépe, avšak o tyto položky očištěná jádrová inflace - která centrální banku přece jen zajímá víc - zůstává stále nízko (1,1 % y/y v září). Jádro přitom odráží zejména neuspokojivý stav na trhu práce v řadě zemí euroklubu a s ním související pomalý růst mezd. Dle prognózy samotné ECB by přitom inflační tlaky měly sílit jen velmi pomalu a banka očekává i pro rok 2019 pouze 1,5% růst cen, což garantuje z historického pohledu i nadále uvolněnou měnovou politiku.
My však dnes od ECB přesto očekáváme, že ve světle silného hospodářského růstu v eurozóně přece jen ubere plyn. Od ledna může nakupovat 20 až 40 miliard eur za měsíc (dnes je to 60 miliard). Na druhé straně, a to je důležitější, se celý projekt “tisku peněz” asi natáhne do druhé poloviny roku 2018, možná až do jeho konce. Prezident Draghi navíc nepřipustí rychlejší růst oficiálních sazeb ze záporu do kladných vod.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna i včera pokračovala v dobývání nových post-exitových maxim. Těší se z komentářů centrálních bankéřů o zvyšování úrokových sazeb ČNB, k němuž dojde s největší pravděpodobností už na listopadovém jednání. A nepochybně nepůjde o krok poslední, jak ostatně naznačil i viceguvernér Hampl. Ten navíc řekl, že zvýšení o 25 nebo o 50 základních bodů je možné, odůvodnitelné i akceptovatelné. Z komentářů zveřejněných agenturou Reuters však vyplývá, že se bude klonit spíše k mírnějšímu kroku, tedy o čtvrt procentního bodu. Jak se zdá, ČNB i nadále spoléhá na překoupenou korunu, a proto se v utahování měnové politiky nebude muset omezovat ani s ohledem na opatrnou ECB. Nakonec zvýšený zájem investorů o korunu nejspíše nebude věčný a časem přijde na řadu vybírání zisků. Nápovědou, zda lze čekat další zvyšování pozice investorů v korunách, bude výstup z jednání ECB, s nímž se trhy seznámí už dnes odpoledne.
Zahraniční forex
Již včera se v souvislosti s dnešním zasedáním ECB posouval eurodolar na metu 1,18. O desetinku procenta rychlejší proti očekáváním pak byl mezikvartální růst britské ekonomiky, což mělo dopad na britskou libru.
Dnes se pozornost obrací na ECB, která s ohledem na slušný výkon evropské ekonomiky zřejmě rozhodne o další podobě kvantitativního uvolňování. Čekáme, že nově může ECB nakupovat 20 až 40 miliard eur měsíčně (dnes je to 60 miliard). Zároveň však patrně dojde k prodloužení trvání programu a k ujištění, že růst oficiálních sazeb se zdaleka nechystá.
Takový výstup ze zasedání ECB asi euru příliš nepomůže. Na druhou stranu vzhledem k poměrně holubičímu nastavení trhu (žádný růst sazeb v roce 2018) již ECB nemusí eurodolaru tolik ublížit.
Ropa
Ropa včera ignorovala nečekaný růst zásob surové ropy v USA v minulém týdnu, neboť byl více než převážen poklesem zásob ropných produktů (v jejich případě již v současnosti vévodí pozornosti destiláty spíše než benzín). Kromě toho ropě pomáhaly i již zmiňované komentáře ze Saúdské Arábie o jejím přetrvávajícím odhodlání rebalancovat trh.