Největší ekonomika eurozóny čelí nebezpečí přehřátí. Varuje před tím německá rada ekonomických odborníků a budoucí vládě radí, aby provedla reformy, které zajistí, aby současný boom neskončil katastrofou. Na stránkách Financial Times o tom informuje Claire Jonesová s tím, že rada pěti ekonomů každoročně zpracovává zprávu pro německý parlament a v té letošní varuje před růstem, který se pohybuje nad trendem spojeným s nízkými sazbami. Podle zmíněných odborníků hrozí tato kombinace ohrožením stability finančního systému a vznikem bubliny na realitním trhu.
Členkou ekonomického týmu je Isabel Schnabelová, která tvrdí, že po dlouhém období nízkých sazeb je pochopitelné, že ceny nemovitostí se nacházejí vysoko. Hrozí ovšem, že v případě prudšího růstu sazeb dojde k poklesu cen na realitním trhu. Podle ekonomické rady by také bylo nejlepší, kdyby nakonec nedošlo k brexitu a pokud by byl odchod Británie z EU nevyhnutelný, měl by být termín brexitu posunut o dva roky. Tak by byl zajištěn dostatečný čas pro jednání o dalším uspořádání vztahu mezi Unií a Británií.
Němečtí ekonomové předpovídají, že příští rok poroste německá ekonomika o 2,2 %. Potenciální růst se přitom podle jejich odhadů nachází na úrovni 1,4 % a při jeho překročení hrozí zvýšení inflace či vznik tržních nerovnováh. Ekonomové se ovšem domnívají, že inflace se příští rok bude stále držet na nízkých 1,8 %. Podle rady by nová vláda měla využít silného tempa růstu k provedení důležitých reforem. Mezi ně patří zejména změna daňového systému tak, aby lépe odrážel změny v inflaci. K tomu by měly proběhnout změny v systému vzdělávání, které zaměstnance lépe připraví na digitalizaci.
Rada ekonomických expertů naopak zavrhuje myšlenku na rozšíření Evropského stabilizačního mechanismu, jehož cílem je poskytování finanční podpory slabším zemím eurozóny. Podle ekonomů by se totiž z měnové unie neměla v žádném případě stát unie transferů, k čemuž by ovšem posílení ESM směřovalo. Rada také viní ECB z příliš nejednoznačné strategie monetární politiky a požaduje po ní, aby ukončila program nákupu aktiv dříve, než nyní plánuje. ECB hodlá od ledna příštího roku nakupovat cenné papíry v hodnotě 30 miliard eur měsíčně.
Ne všichni členové rady ale s jejími závěry plně souhlasí. Peter Bofinger se domnívá, že strach z přehřátí německé ekonomiky je přehnaný. Soudí tak na základě umírněného růstu úvěrů a nízkých úrovní poměru dluhů k HDP.