Proč jsou Řekové ještě v eurozóně? A proč se sama nerozpadla?

Vývoj v Řecku po roce 2008 je naprosto ojedinělý. Existuje řada příkladů rozvíjejících se zemí, které ve snaze stimulovat svou ekonomiku přešly z režimu pevného kurzu na kurz plovoucí. Řekové ale zatím trvají na tom, že zůstanou v eurozóně. Jednou z hlavních příčin může být prostě to, že euro mají rádi. Jak poukazuje Matthew C. Klein z FT Alphaville, poslední průzkum Eurobarometer ukazuje, že 64 % Řeků podporuje „evropskou ekonomickou a monetární unii se společnou měnou“. Proti euru se staví jen 32 % z nich. Ale jsou i temnější příčiny.

Podpora eura může také pramenit ze strachu. Když se v létě roku 2015 Řekové začali stavět proti euru, vše skončilo bankrotem bank a opětovným pádem do recese. A v neposlední řadě může být skutečná podpora eura v Řecku mnohem slabší, než se na první pohled zdá. Stefanie Walterová z University of Zurich se této možnosti před několika dny věnovala na své přednášce a mimo jiné zmínila, že v roce 2015 se více než polovina Řeků podle průzkumů domnívala, že jejich země do eurozóny neměla vůbec vstupovat. Opak tvrdila necelá třetina Řeků. Z těch, kteří chtěli zůstat v eurozóně, pak ale jen necelá polovina tvrdila, že by v případě „návratu do minulosti“, mělo Řecko do eurozóny vstoupit tak, jak to skutečně učinilo. 

Walterová navíc poukazuje na fakt, že od roku 2015 se postoje Řeků k euru ještě zhoršily. Podle současných průzkumů by si euro chtělo ponechat jen 55 % z nich v případě, že by znovuzavedení drachmy šlo skloubit s pokračujícím členstvím v EU. Vývoj podpory členství v EU i v eurozóně ukazuje první skupina sloupců v následujícím grafu, druhá popisuje vývoj podpory členství v EU bez členství v eurozóně a třetí skupina vývoj podpory odchodu z měnové unie i z EU:

Eurooptimisté se domnívají, že politická krize a omezení přeshraničního toku kapitálu z roku 2015 spolehlivě vyléčily všechny, kteří o opuštění eura dříve přemýšleli. Jenže výše uvedené výsledky průzkumů veřejného mínění ukazují, že Řekové o euru smýšlejí stále negativněji. Podle Walterové je příčina jednoduchá: Krize roku 2015 běžným Řekům jasně ukázala to, čeho si dříve byli vědomi jen ekonomové a politici. Tedy skutečnost, že utahování opasků je vynucováno jinými zeměmi. Před rokem 2015 tento vztah mezi úspornými opatřeními, utaženou fiskální politikou a tlakem ze zahraničí nebyl pro běžné lidi tak zřejmý.

Popsané zhoršování postojů k euru neznamená, že Řecko z eurozóny již brzy odejde. Brusel tvrdí, že nelze opustit euro a zůstat v EU. A odchod z Unie by si přálo jen naprosté minimum Řeků. Pokud ale euro stojí na strachu, je to nebezpečná situace. Protože strach je zároveň silou, která může měnovou unii roztrhat na kusy.

Zdroj: FTAlphaville