Minulý týden došlo k podivné události. Americký prezident Donald Trump se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. A zdálo se, že Trump uvěřil jedné zvláštní věci: Putin se domnívá, že Rusko nevyvíjelo žádné aktivity, které by mohly ovlivnit výsledek amerických prezidentských voleb. John McLaughlin, který stál v letech 2000–2004 v čele americké CIA a nyní působí na Johns Hopkins School of Advanced International Studies, tvrdí, že Trumpova důvěra v Putinova slova značí jediné. Putin má stále navrch.
Trump po zmíněném setkání budil dojem, že Putinovi důvěřuje, i když později ubezpečoval, že se stále zajímá o to, co si o ruských aktivitách během voleb myslí americké tajné služby (k tomu opět tvrdě kritizoval ty, kteří stáli v čele těchto služeb během vlády předchozího prezidenta). Co si z toho všeho vzít. Podle McLaughlina Trump pravděpodobně skutečně věří tomu, co říká. V praxi by to znamenalo, že předchozí varování a nálezy amerických tajných služeb jsou jen politickou manipulací a podvodem a tudíž by bylo i logické, že Rusko o žádných aktivitách zaměřených na manipulaci voleb neví.
Podle bývalého šéfa CIA je tedy současný americký prezident „neuvěřitelně naivní, nebo jde o pozoruhodně dobře vycvičeného agenta“. Jako důkaz toho, že Putin opakovaně lže, dává popírání přítomnosti ruských sil na Krymu v březnu roku 2014 i přesto, že televizní obrazovky ukazovaly pravý opak. Poté Putin prohlašoval, že Rusko anexi Krymu neprovede, což následně udělal. Nakonec uznal, že ruské síly na Krymu byly. Proč by neměl podobný vzorec chování opakovat ve vztahu k posledním americkým volbám?
Trump nechápe jednu věc: Rusům může klidně říct, že si je vědom jejich lží a poté s nimi normálně jednat. Rusové mají největší respekt z těch, kteří vědí, o čem hovoří. „Já sám jsem s nimi musel nejednou tvrdě jednat ve chvílích, kdy jsem věděl, že budou vše popírat, i když my jsme věděli, jaká je pravda. Nejlepší je vše jasně a razantně říci a pak se posunout dál k praktickým věcem. Oni prostě musí vědět, že vy víte. Není třeba žádného přiznávání,“ říká McLaughlin.
Trump také překročil jednu významnou hranici tím, že zaútočil na předchozí vedení tajných služeb. Ty musí být zvyklé, že s nimi mnozí nesouhlasí, žádný americký prezident ale k podobnému útoku v minulosti nepřikročil. Podobné útoky by spolu se zanedbáváním vytváření nových systémů kybernetické obrany mohly mít dopad na schopnost bránit se dalším útokům. Trump má sice pravdu, že s Ruskem je třeba v některých oblastech spolupracovat. „Pokud ale bude k Putinovi přistupovat jako doposud, velkou důvěru v úspěch podobné spolupráce si nezíská,“ uzavírá McLaughlin.