Putinovi možná další volby vyhrají dluhy

Ruská technokratická vláda není prezidentem Vladimirem Putinem vybízena k žádným významným reformním krokům. Ekonomika se tak musí opět spoléhat na spotřebitele, který se zadlužuje, aby mohl nakupovat reality či zboží z dovozu. Jak píše odborník na Rusko Leonid Bershidsky na stránkách Bloombergu, ruské hospodářství tak sice roste, nestojí ale na pevných základech a bez hlubších změn nebude toto oživení udržitelné.

Spotřebitele v nákupech podporuje stabilní rubl a nízká inflace i přesto, že reálné příjmy nyní klesají. Domácnosti to řeší navyšováním svých dluhů. Na konci roku 2016 bylo asi 20 % spotřebitelských úvěrů klasifikováno jako úvěry špatné. Banky se začaly snažit o omezování úvěrového rizika a zpřísnily své úvěrové standardy. Letos ale centrální banka snížila svou klíčovou sazbu z 10 % na 8,25 % a banky neodolaly pokušení nabízet více půjček soukromému sektoru. Hypotéční sazby se totiž nachází na historických minimech, spotřebitelské úvěry jsou opět lehce dostupné a spotřebitelé tak mají dobré důvody pro navyšování svých dluhů. 

Centrální banka tvrdí, že ji současný vývoj neznepokojuje, protože úvěry podle ní nerostou přehnaným tempem. Ruské banky navíc v hypotékách drží aktiva odpovídající jen asi 5,5 % HDP, zatímco třeba v Polsku to je 20 % HDP. Nicméně centrální banka přece jen začíná jevit známky obav z bubliny. Od počátku tohoto měsíce požaduje mnohem vyšší tvorbu rezerv proti poskytnutým hypotékám. Vedle nedostatečného růstu příjmů, který zvyšuje rizikovost nových dluhů, ji znepokojuje i to, že musela zachraňovat dvě velké banky Otkritie a B&N. Soukromé banky jen těžko konkurují státním bankám Sberbank a VTB a snaží se tak činit tím, že na sebe berou více rizika. Centrální banka se ovšem obává, že kdyby musela pomáhat i dalším finančním institucím, byla by to již příliš velká zátěž pro její rozvahu. 

Rusko potřebuje mnohem lepší zdroj růstu, než je dluhem tažená poptávka domácností. Vláda se spoléhala na investice a ty byly ve druhém čtvrtletí skutečně mimořádně silné. Pokud má ale tento trend pokračovat, musí se zlepšit exportní konkurenceschopnost ruských firem. Když v minulosti docházelo k růstu cen ropy, investice do konkurenceschopnosti a větší diverzifikace většinou trpěly. A nyní se ceny ropy drží na více než 63 dolarech za barel, což je znatelně nad 40 dolary, se kterými počítala vláda ve svém rozpočtu. 

Vladimir Putin měl vždy neobyčejné štěstí. Je tomu tak i nyní, protože ruská ekonomika se vrací k růstu a domácnosti zvyšují své výdaje právě v době, kdy se připravuje na další prezidentskou kandidaturu. Jenže udržet současný růst po dobu následujících šesti let už bude vyžadovat více než pouhé štěstí. Putin se namísto ekonomiky zatím zaměřuje na geopolitickou oblast. Ucelená ekonomická strategie chybí. 

Následující obrázek ukazuje meziroční růsty hypoték a spotřebitelských úvěrů v ruské ekonomice:

Zdroj: Bloomberg