Ropný fond bez ropy. Navrhovaný prodej ropných akciových titulů by znamenal historickou změnu pro norský státní investiční fond, ve kterém Oslo hromadí příjmy z ropy a zemního plynu. Důvod? Klimatické změny to překvapivě nejsou.
Podle dokumentů, které fond předložil minulý měsíc norskému ministerstvu financí, jsou ropné a plynárenské akcie v portfoliu fondu silně závislé na cenách ropy, což zvyšuje to citlivost norského bohatství vůči těmto cenám. Fond, který je největším takovým institutem na světě, vlastní akcie v sektoru ropy a plynu za zhruba 320 miliard NOK. Pod zemí se přitom nadále nachází ropa za zhruba 4 000 miliard NOK. Tržní hdonota fondu je ale zhruba na dvojnásobku. Oproti velikosti norské ekonomiky je větší dokonce 2,5 krát (viz druhý graf níže).
Tržní hodnota norského státního fondu (v NOK) vůči velikosti norské ekonomiky:
Fond na základě vlastního výzkumu zjistil, že by tuto citlivost vůči ceně ropy mohl zmírnit tím, že prodá akcie ropných a plynárenských firem, aniž by se mu ale zkrouhly výnosy. A od Osla nyní žádá, aby mu to umožnilo.
Diskuze bude ale zřejmě ještě bouřlivá. Podle většiny pozorovatelů norská vláda pravého středu návrh zamítne. Podobná myšlenka totiž neprošla už dvakrát, před třemi lety a ve studii o akciovém podílu fondu, která vyšla letos. V rámci fondu ale panuje přesvědčení, že obě analýzy byly chybné v tom, že nebraly v potaz korelaci mezi cenami ropy a petrolejářských akcií.
Rozhodnutí je jednak na norské vládě, jejíž verdikt by měl být znám do podzimu. Pak se začne záležitostí zabývat norský parlament. Postoj norské premiérky Erny Solbergové v tuto chvíli jednoznačně odmítavý není, je ale opatrný. „Má to klady a zápory,“ sdělila listu Financial Times. „V této věci postupujeme pomalu a důkladně se rozmýšlíme,“ řekla také.
Ďáblova advokáta si v kauze možného odpisu ropných aktiv už stihl zahrát generální ředitel norského fondu Yngve Slyngstad. Ten vystoupil s argumentem proti vlastnímu návrhu na odprodej ropných titulů. Důvodem, proč si ropné a plynárenské akcie ponechat, by podle něj byla skutečnost, že představují jenom asi 8 procent odhadované hodnoty norské ropy v zemi. Divestice by toho moc nezměnila, podotkl minulý měsíc.
Možná nejkontroverznější názor představil bývalý guvernér norské centrální banky. Podle jeho doporučení by se z fondu měla stát samostatná organizace s vlastní radou. Fond v současnosti spravuje Norske Bank a dohlíží na něj stejná rada, která určuje měnovou politiku. Panují ale obavy, že kdyby centrální dohled zmizel, mohl by fond investovat riskantněji.
Zdroje: www.nbim.no, FT