V prosinci během oslav národního svátku Kataru svištěly vzduchem v rychlém sledu válečná letadla: šest francouzských stíhaček Mirage, šest nákladních letadel a letka výcvikových vrtulových letounů. To je polovina vzdušné síly Kataru. Nejbohatší stát světa s přibližně 2,7 miliony obyvatel se nikdy neproslavil svou válečnou chrabrostí. První tři nasazená letadla k vynucení bezletové zóny v Libyi v roce 2011 musela nouzově přistát na Kypru.
Přesto Katar plánuje zvýšit velikost svého letectva. Od června podepsal smlouvy za 20 miliard dolarů na koupi 96 nových stíhaček: F-15 z Ameriky, Typhoony z Británie a Rafaly z Francie. Tato nákupní horečka je důsledkem blokády Kataru před devíti měsíci Bahrajnem, Egyptem, Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty. Čtveřice těchto států mimo jiné požaduje, aby Katar ukončil svou podporu islamistickým skupinám, což vzbudilo v tomto maličkém emirátu nezvyklé projevy nacionalismu. A budování vojenské výzbroje je jedním z příkladů. „Potřebujeme se připravit na nejhorší,“ řekl ministr obrany Chálid al-Atijah. „25 miliard mi stále nepřipadá dost.“
Západní představitelé obranných složek se pozastavují nad tím, co si Katar s novou výbavou počne. Stálá armáda čítá 27 500 mužů. V letectvu je méně než 10 % z nich, což by vyžadovalo stovky nových pilotů, kteří by s rozšířenou flotilou létali. Z letecké akademie jich loni promovalo pouze 30, přičemž letos doufají v dvojnásobek. A k údivu některých vojenských atašé budou muset provádět jejich výcvik na třech různých platformách. Atijah ale nákupy obhajuje. F-15 jsou stíhací bojové letouny, poznamenal, zatímco evropská letadla jsou lepší na vzdušný boj.
Pro Katar a jeho sousedy jsou nákupy zbraní způsobem, jak posílit podporu západu. Bahrajn utratil 3,8 miliard dolarů, aby přibližně zdvojnásobil svou letku F-16. Spojené arabské emiráty podepsaly smlouvu s americkou firmou za 1,6 miliard dolarů, aby posílily svou flotilu. Prezident Donald Trump ohlásil během své návštěvy v Saúdské Arábii loni v květnu obchody s tímto královstvím za 110 miliard dolarů - největší podobný prodej v dějinách USA, nebo to tak alespoň vypadalo. „Byl to nákupní seznam, ale Saúdové nakonec většinu z toho nepodepsali,“ řekl nejmenovaný americký diplomat.
Katar byl v této strategii nejagresivnější. Trump ho 9. června nazval sponzorem terorismu. Pět dní poté odepsal americký ministr obrany smlouvu na F-15, čímž podpokopal prezidentovo vyjádření. V říjnu ohlásila britská firma , že bude muset propustit 2000 zaměstnanců kvůli mizerné poptávce po Typhoonech. Ale obchod za 6,7 miliard dolarů s Katarem oznámený dva měsíce poté pomůže udržet výrobní linku v provozu. Zběsilé výdaje na obranu jdou ruku v ruce se záplavou katarské hotovosti do lobbystických firem ve Washingtonu, která se od června vyšplhala na 4,7 milionů dolarů . (V předchozích pěti letech utratil Katar za lobby v Americe pouze 6,5 milionu dolarů.)
Katar, sousedící se Saúdskou Arábií, se dlouhodobě cítil v nebezpečí. V roce 1996, brzy poté, co se předchozí emír chopil moci, zde obvinili desítky bývalých vojenských důstojníků z osnování puče. Katar tehdy obvinil Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, ačkoli ty popřely, že by se do toho zapletly. Strach Kataru ještě narostl po roce 2011, kdy ostatní státy Perského zálivu nasadily do Bahrajnu jednotky, aby potlačily lidové povstání. Katar toto rozhodnutí podporoval (a poslal malou jednotku), ale mnoho lidí to pociťovalo jako znepokojující precedent.
Nejlepší obranou Kataru proti vnější agresi je al-Udeid, hlavní americká letecká základna na Blízkém východě. Aby Katar uspokojil americké letce, postaví 200 ubytovacích jednotek a navíc zábavní komplex pro důstojníky a jejich rodiny. Také chce vybudovat přístavy, které by mohly pojmout americké válečné lodě.
Růst vojenské síly v Perském zálivu zvyšuje napětí. V lednu Spojené arabské emiráty tvrdily, že dva katarské bojové letouny ohrozily civilní dopravní letadlo. Bahrajnská státní televize odvysílala video s radarovým záznamem všech tří letadel. Skutečně byla blízko sebe. Ale katarská letadla letěla v kurzu kolmo k letadlu emirátů a 2000 stop pod ním. S přibývajícím množstvím nových letounů prohánějícími se nad Perským zálivem mohou být takovéto potyčky běžnější.
Zdroj: The Economist