Německo se pod vedením Otto von Bismarcka stalo v roce 1883 první zemí na světě, která schválila nemocenskou. Od té doby uplynulo více než 130 let, ale řada zemí ji stále neposkytuje. Mezi zeměmi průmyslovými univerzální program nemocenské nefunguje jen v USA, Kanadě a Japonsku. Její odpůrci obvykle tvrdí, že podporuje ulévání se z práce, ale jak ukazuje nový výzkum publikovaný na VoxEU, zdá se, že situace není ani zdaleka černobílá.
Stefan Pichler a Nicolas Robert Ziebarth na zmíněných stránkách poukazují na to, že například v Německu lze nemocenskou využít poměrně jednoduše a jedním z nejčastějších důvodů je bolest zad. V roce 2016 tam zaměstnanci na nemocenské strávili v průměru 10,8 dní. O délce nemocenské rozhoduje lékař a během tohoto období zaměstnanec pobírá 100 % svého platu (maximálně šest týdnů pro jednu zdravotní komplikaci). Opakem je systém americký, kde zaměstnanci obvykle získají jednu hodinu nemocenské na 30 – 40 odpracovaných hodin. Podle Bureau of Labor Statistics tak tráví v průměru na nemocenské 7 – 8 dní za rok.
Nová studie využívá nová data z USA a Německa a tvrdí, že zavedení nepodmíněné nemocenské snižuje rozšiřování chorob. Například během epidemie chřipky se počet jejich případů ve srovnání s obdobími před zavedením nepodmíněné nemocenské snížil až o 40 %. Vědci ale zároveň poukazují na to, že když byla v Německu v roce 1996 snížena štědrost nemocenské, klesl počet případů jejího neoprávněného čerpání. Zároveň se ovšem zvýšil počet zaměstnanců, kteří v práci zůstávali i přesto, že byli nachlazení, a tím se zvýšil počet nakažených lidí.
Studie tedy tvrdí, že správně nastavený systém nemocenské může snižovat rozšiřování nemocí. Je ovšem třeba „minimalizovat motivaci k tomu, aby se zaměstnanci snažili zůstávat doma bez příčiny“. Systém nemocenské také znatelně zlepšuje kvalitu pracovního místa zejména u lidí s nízkými příjmy a vede k dosažení větší rovnováhy mezi jejich rodinou a prací. Podle studie také „neexistuje důkaz, že systém nemocenské vytváří výrazné ztráty pracovních míst či tlačí na pokles mezd“.
Zdroj: VoxEU