Belgie a Nizozemí se před třemi lety spojily ve snaze vytvořit koalici proti velkým farmaceutickým společnostem a vyjednat s nimi levnější ceny léků. Myšlenka to byla zajímavá, ale jak píše Carmen Paun na stránkách Politico, na úspěch je třeba trochu víc.
K Nizozemí a Belgii se přidalo Rakousko, Lucembursko a Irsko, protože ceny některých léků se vyšplhaly na nová maxima. Například některé léky na rakovinu nyní stojí více než 100 000 eur na jednoho pacienta. Nizozemský ministr zdravotnictví Bruno Bruins tak hovořil o tom, že spojenectví proti moci farmaceutických firem dává zmíněným zemím lepší vyjednávací pozici a také znamená jasný hlas v celé EU.
Jenže jak bylo zmíněno, Nizozemí a Belgie začaly spolupracovat již před třemi lety a doposud se jim nepodařilo dosáhnout žádného konkrétního úspěchu. I tak se ale jiné země snaží napodobit jejich postup. Stejnou cestou se vydaly Řecko, Kypr, Itálie, Malta, Portugalsko, Španělsko a Slovinsko. A podobné cíle má skupina zemí, kterou vede Polsko a které zahrnuje Maďarsko, Slovensko a Litvu. Celkově jsou ale výsledky všech těchto aliancí smíšené.
Nizozemí a Belgie byly ve svých snahách první, ale jak píše Bloomberg, překážkou jejich úspěchu (a úspěchu dodatečných tří členů uskupení) jim jsou značné rozdíly v tom, jak funguje jejich domácí zdravotnický systém a jak jsou placeny ceny konkrétních léků. V neposlední řadě se přidávají významné jazykové komplikace a problémy v managementu jednání. Zástupce aliance tvrdí, že probíhají jednání s několika velkými výrobci léků, ale oficiálně se ví pouze to, že krachla jednání se společností Vertex týkající se léku Orkambi.
Nizozemí pak začalo jednat na vlastní pěst, protože Belgičané nemohou kvůli svým právním normám začít opětovná jednání dříve než za šest měsíců od ukončení těch předchozích. Evropská farmaceutická lobby EFPIA ve vztahu k jednání s nově vzniklými skupinami zemí hovoří o tom, že „vítá každou iniciativu, která by pomohla zvýšit dostupnost léků pro pacienty“. Vyjednávání o cenách léků je její politicky nejcitlivější aktivitou.
Skupina zemí zahrnující Španělsko a Itálii chce jít ve stopách Nizozemí a Belgie a vytvořila Radu, která pracuje na seznamu hlavních léků, na něž by se jednání měla soustředit. I tato skupina ale musí vyřešit celou řadu problémů. Bude například jednat o jedné ceně pro všechny, nebo bude stanoven cenový rozsah? Budou farmaceutické firmy jednat se zástupci jednotlivých zemí, nebo jen s reprezentanty celé skupiny? Podobná témata vyvstala hned poté, co proběhlo první jednání se společností . Některé větší země chtějí například zavedení cenových stropů, ty menší by preferovaly pevnou cenu.
Všechny tři skupiny celkově narážejí na rozdílné systémy zdravotnictví a úhrady léků a pohybují se „v neprobádaných vodách“. Podle některých vyjednavačů dokonce nelze dosáhnout úspěchu bez toho, aby některé země změnily určité právní normy. Samotné vytvoření koalice tedy zřejmě pro úspěch v jednání s farmaceutickými giganty stačit nebude.
Zdroj: Politico