Nedávno se mi do rukou dostala zajímavá analýza reakcí jednotlivých akciových titulů na výsledková oznámení z dílny analytiků . Sestává z více než 35 tisíc pozorování během posledních 20 let. Standardními (probit model), ale ne úplně triviálními statistickými metodami jsou prostřednictvím této analýzy identifikovány statisticky významné proměnné, které ovlivňují výkonnost reportujících titulů v následující obchodní seanci po oznámení. Byť obecně nepovažuji spekulativní obchodování výsledků za úplně šťastnou investorskou disciplínu*, přinejmenším ve středně-dlouhodobém horizontu, mám na paměti, že je po této specifické formě obchodování mezi investory a klienty konstantně poměrně velká poptávka.
Protože za ta léta už vím, že doufat v přečtení obsáhlé a dosti náročné (a tedy čas vyžadující) analýzy u publika, které je zaneprázdněné každodenními obchodními povinnostmi, by bylo poněkud naivní, níže nabízím výtah těch nejrelevantnějších závěrů.
Nepřekvapivě je nejsilnějším závěrem analýzy fakt, jenž podporuje náš názor, že fundament vždy nakonec převládne nad technikou (čímž určitě nechci nahlodávat užitečnost techniky). A sice, nejdůležitější proměnnou, která ovlivňuje výkonnost reportujícího titulu po oznámení, je E, čili earnings (zisk), neboli EPS. Tato proměnná je cca 4x statisticky významnější než jakákoliv jiná (analýzou zkoumaná). Bohužel se poměrně obtížně přesně predikuje, a to nejenom kvůli inherentní volatilitě (alespoň v cykličtějších sektorech ekonomiky) nebo nedostatku real-time dat, ale také relativně k tržnímu konsenzu, neboť není vždy jasné, které položky výsledovky bere tržní konsenzus v úvahu (tradičně je rozpor především u položek mimořádných, nebo třeba pouze účetního charakteru).
Dobrou zprávou je, že výše zmíněná analýza z dílny identifikuje další čtyři proměnné, které můžeme alespoň do jisté míry znát již před samotným oznámením, a které významně zvyšují úspěšnost predikce, jak bude ten který titul na dané oznámení reagovat. První dvě se týkají tržních pozic na daném titulu před oznámením. Poslední dvě odrážejí fundamentální názor trhu. Pokud se užívají selektivně, tj. v relevanci k danému titulu, můžou vést až k 60% úspěšnosti směru predikovaného pohybu po oznámení. Pokud se užívají univerzálně, můžou vést k rozdílu ve výkonnosti mezi spodním a vrchním decilem (v intraday výkonnosti) na úrovni až 100 bps intraday**. 100 bps intraday se možná na první pohled nezdá jako moc, ale když si uvědomíme, že jde o intraday obchod na řádově stovkách podobných příležitostí za rok …
1) Implikovaný pohyb: lze odečíst z opčního trhu. U titulů s velkým implikovaným pohybem po oznámení je větší pravděpodobnost, že budou po oznámení posilovat. Investoři se totiž bojí volatility a nakupují až po události.
2) Short Interest Days-to-cover: Tituly, u kterých je velký podíl veřejně obchodovaných akcií prodaných nakrátko, obvykle po oznámení ztrácejí. Institucionální investoři, kteří obvykle prodávají nakrátko, jsou totiž v průměru úspěšnější při predikování negativního fundamentu. Tady ovšem pozor! Pokud by u takového titulu došlo na pozitivní překvapení, může být pohyb opačným směrem (tj. posílení) znásoben snahou o zavírání shortů.
3) Cílová cena: Vysoká cílová cena zvyšuje pravděpodobnost, že titul bude po oznámení posilovat. Alespoň ze statistického hlediska tedy nemůžeme mluvit o irelevanci analytické obce ani při krátkodobém (dokonce intraday) obchodování.
4) Růst: Tituly, jejichž tržby/EPS rostou rychle, obvykle po oznámení posilují.
Dalšími zkoumanými proměnnými byly např.: návratnost (ROCE, ROE, CROCI), realizovaná volatilita, výkonnost v týdnu před oznámením, put call skew, průměrný 1d pohyb po oznámení za poslední 4Q, relativní výkonnost k indexu S&P 500 v týdnu před oznámením, procentuální nárůst průměrně zobchodovaného objemu v týdnu před oznámením relativně k průměru posledních 20 obchodních dní.
Magnituda reakce na výsledky v čase roste. V současnosti se pohybuje v průměru na cca 3,5násobku průměrného denního pohybu (průměr za posledních 18 let je cca 2,4x).
*Z popsané analýzy mimo jiného vyplývá, že i kdyby investor znal výsledky předem, trefil by se následně do směru obchodování jen zhruba v 55 % případů!
**V případech, kdy výše popsané čtyři proměnné implikovaly větší než 53% pravděpodobnost růstu daného titulu po výsledcích, dosáhl 1d výnos z investice v průměru +0,73 %. V případech, kdy výše popsané čtyři proměnné implikovaly nižší než 47% pravděpodobnost růstu daného titulu po výsledcích, dosáhl 1d výnos z investice v průměru -0,27 %. Průměrný denní výnos z investice do indexu S&P 500 dosáhl ve sledované periodě pouze 0,04 %.