Mezinárodní měnový fond ve svém posledním příspěvku na svém blogu tvrdí, že v současném prostředí rostoucích obchodních tenzí dosáhla expanze globální ekonomiky svého vrcholu a rostou rozdíly mezi jednotlivými regiony. Letos i příští rok by podle nových projekcí MMF měla globální ekonomika růst o 3,9 %, ale došlo ke zhoršení rizik, a to i z krátkodobého hlediska.
Ve vyspělých zemích je růst většinou stále silný, ale přece jen ztrácí na tempu. To se týká zejména eurozóny, Japonska a Velké Británie. Nad potenciálem stále rostou Spojené státy, což je do značné míry odrazem snížení daňové zátěže korporátního sektoru a zvýšení vládních výdajů. I v tomto případě ale MMF čeká v následujících letech zpomalení. Konkrétní projekce pro nejvýznamnější světové ekonomiky shrnuje následující tabulka. Očekávaný pokles tempa růstu vyspělých zemí je na globální úrovni eliminován vyšším očekávaným růstem rozvíjejícího se světa. Ten by podle MMF měla zajistit zejména Indie, Latinská Amerika, Afrika a Blízký východ:
MMF poukazuje i na politiku amerického Fedu, která je pro vývoj v globálním hospodářství stále klíčová. Jelikož v USA sílí inflační tlaky a zaměstnanost se nachází na vysokých úrovních, Fed svou politiku utahuje, což se ve spojení s uvolněnější monetární politikou v zahraničí projevuje i posilujícím dolarem. Rozvíjející se země kvůli americké monetární politice čelí utaženějším finančním podmínkám, ale podle fondu nejde o dramatický jev. Tlaky by ovšem pravděpodobně vzrostly v případě, že by se Fed rozhodl pro akceleraci monetárního utahování.
Největší současnou hrozbou globální ekonomice jsou podle MMF obchodní války: „Naše modely ukazují, že pokud by současné hrozby z oblasti obchodu byly skutečně uvedeny do praxe, propadla by se podnikatelská důvěra a globální produkt by se dostal asi 0,5 procentního bodu pod naše současné projekce.“ Fond také zmiňuje zhoršující se politické riziko v Evropě, a to zejména proto, že „EU čelí fundamentálním výzvám v oblasti imigrační politiky“. K tomu stále není jasné, jak by měl proběhnout brexit.
„Finanční trhy zůstávají s ohledem na zmíněná rizika stále většinou v klidu, valuace se nacházejí vysoko a spready nízko. Vysoké dluhy veřejných a soukromých dluhů ale zvyšují zranitelnost systému. Ceny aktiv jsou vysoko jednak díky uvolněným finančním podmínkám, ale také díky silnému globálnímu růstu. Pokud by jeho tempo kleslo a snížila se ziskovost korporátního sektoru, ceny aktiv by byly náchylné k náhlé korekci,“ píše MMF. A politikům klade na srdce, aby se snažili o podporu dlouhodobého udržitelného růstu a věnovali pozornost příjmové nerovnosti spolu s korupcí.
Zdroj: Blog MMF