Zmírnění dluhové zátěže, které Řecku poskytly ostatní členské země eurozóny, Aténám ve střednědobém výhledu zajistí asi bezproblémové splácení veřejného dluhu, v dlouhodobém výhledu je ale udržitelnost splácení poněkud nejistá. Důvodem je fakt, že růst řecké ekonomiky zaostává za očekáváním. V analýze o udržitelnosti řeckého dluhu to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF).
Fond poukázal na skutečnost, že pro Řecko může být obtížné dosahovat do roku 2060 ročního nominálního růstu hrubého domácího produktu (HDP) v průměru 3,1 procenta a přebytku primárního rozpočtu, neboli rozpočtové bilance před započtením obsluhy dluhu, na úrovni 2,4 procenta HDP. Podle analýzy fondu ekonomika poroste průměrným tempem 2,9 procenta a přebytek primárního rozpočtu bude činit 1,8 procenta.
Analýza MMF počítá s vyššími tržními úrokovými sazbami a vyššími úroky účtovanými záchranným fondem eurozóny ESM, který vlastní většinu veřejného dluhu Řecka. Červnové kroky eurozóny ke zmírnění dluhu podle analýzy sice zemi pomohou v prvních letech snížit poměr zadlužení k HDP, zhruba od roku 2038 však tento ukazatel začne trvale stoupat.
"Aby se zajistila udržitelnost dluhu, Řecko bude potřebovat další pomoc," uvedl MMF. Země musí zvýšit kapitálové a další výdaje a snížit vysoké daně, stejně jako neudržitelně vysoké výdaje na důchody. Analytici fondu se však domnívají, že pro zemi bude potřebné, nicméně politicky náročné změny uskutečnit.
Eurozóna Řecku slíbila další úlevu dluhu, pokud ji bude potřebovat. Podmínkou ale je, aby Atény dodržovaly ambiciózní hospodářské cíle. Navíc za příštích 40 let se v Evropě může i z politického hlediska mnohé změnit, poznamenal MMF.
Výnosy pětiletých a desetiletých řeckých dluhopisů dnes v reakci stouply na třítýdenní maximum, uvedla agentura Reuters.