Jsme na konci řecké ságy? S blížícím se koncem posledního záchranného programu jsou zdá se věřitelé včetně Německa ochotni nabídnout to, po čem MMF a Athény volají již delší dobu - restrukturalizaci mamutího dluhu přesahujícího 170 % HDP. Nepůjde podle všeho rozhodně o odpuštění jistiny dluhu a mimo stůl zřejmě zůstane i návrh navázat splátky dluhu na výkon řecké ekonomiky. Rýsuje se ovšem shoda na tom odložit výraznější splátky z roku 2023 zhruba o 10 let dále. Proč na něco takového chtějí věřitelé kývnout?
Za prvé proto, že řecká vláda se snažila poslední třetí záchranný program (běžící od roku 2015) plnit a vidina oddlužení byla již zpočátku Řekům fakticky nabízena. Za druhé, za jistou formu oddlužení se přimlouvá dlouhodobě MMF, který považuje dlouhodobou řeckou dluhovou trajektorii za neudržitelnou. Při současných úrovních dluhu by Řekové museli udržovat primární přebytek rozpočtu nad 3,5 % HDP. Kombinace natažení splatností a nižších úrokových plateb by přitom teoreticky mohla snížit požadované přebytky až pod 2 % HDP. A za třetí, věřitelé budou rádi, pokud se po osmi letech Řecku jednoduše povede opustit záchranné programy. Oddálení prvních velkých splátek pomoci vylepšit obraz Řecka v očích investorů a ulehčit jeho samostatný pobyt na trzích.
Na druhou stranu věřitelé nebudou chtít ulevit Řecku přespříliš - zvlášť v Německu se jedná o politicky velice citlivou otázku. Také si pravděpodobně budou chtít zachovat jistou formu kontroly na řeckou hospodářskou politikou, i když o poznání volnější než dnes. Řada problémů v samotném Řecku zůstává přes návrat růstu nepříjemně živá - špatné úvěry bank, vysoká nezaměstnanost a ohrožení chudobou. Pokud se však řecká vláda po osmi letech konečně dostane ze sevření přísných záchranných balíků, bude moci před volbami příští rok alespoň “něco” prodat jako úspěch…
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna zůstává nehledě na blížící se zasedání centrální banky pod negativním tlakem v regionu. Setrvávající holubičí rétorika maďarské centrální banky v kombinaci s blížícími se tureckými volbami udržovaly region v defenzivě. Koruna se tak vrátila do blízkosti 25,80 EUR/CZK. V závěru týdne nečekáme vzhledem k víkendovým volbám v Turecku výraznější vylepšení nálady. Navíc zpráva o tom, že na červnovém zasedání ČNB bude chybět viceguvernér Mojmír Hampl, v našich očích lehce snižuje pravděpodobnost zvýšení sazeb příští týden (stále ovšem náš základní scénář).
Zahraniční forex
Eurodolar se i nadále obchoduje v pásmu 1,15 až 1,16, přičemž se nenechá příliš vzrušovat ani právě probíhající konferencí ECB v Sintře (ta bude pokračovat i dnes). Pokud jde o data, tak kromě francouzské podnikatelské nálady a obdobného indexu od Philly Fedu, by hlavní trhy mohlo spíše zaujmout zasedání Bank of England.
Posílení forintu po zasedání MNB se ukázalo být krátkodobou záležitostí, neboť trh nakonec příliš neoslovil fakt, že centrální banka jen kosmeticky upravila svoji holubičí rétoriku. Další ztráty maďarské měny jsou tak vcelku pravděpodobné - tím spíše, pokud bude např. před víkendovými volbami dále ztrácet turecká lira.
Ropa
Cena ropy Brent opět klesá do blízkosti 74 USD/barel, kam jí pomáhá smířlivější komunikace Íránu ohledně možného nárůstu produkce na sobotním zasedání OPEC+. Konkrétní číslo, o kolik by měly být těžební limity uvolněny, sice zůstává nadále nejasné, nicméně se zdá, že dosažení dohody je na správné cestě. Mimo záře reflektorů protentokrát zůstala včerejší čísla o zásobách od EIA. Ta sice na jednu stranu reportovala dramatický pokles zásob surové ropy (-5,9 mil. barelů), ten byl nicméně kompenzován vyšším než očekávaným nárůstem zásob benzínu (+3,3 mil. barelů) i destilátů (+2,7 mil. barelů).