Po měsíci, kdy inflace vyskočila až na 2,6 %, se růst spotřebitelských cen opět podle očekávání zpomalil. Meziroční inflace v červenci poklesla na 2,3 % a zaostala tak za nejnovější prognózou centrální banky o tři desetiny procentního bodu.
Z údajů statistického úřadu vyplývá, že se zastavil růst cen potravin, které v průměru stojí stejně jako loni touto dobou. Otázkou je, jak dlouho to může vzhledem k extrémnímu počasí a slabé úrodě vydržet. A za co si spotřebitelé připlácejí naopak výrazně více? Především za dovolené, které tak reflektují rostoucí kupní sílu obyvatel a s ní spojenou silnou poptávku. A je to vlastně i logické, že v době silné konjunktury rostou i ceny za služby spojené s volným časem.
Už tradičně rostou i náklady na bydlení, konkrétně především ceny elektřiny a nájemného. Neutuchající zájem o byty se odráží v rekordních cenách nemovitostí a pozvolna se tak přelévá i do nájemného. A jde o trend, který zde bude nepřetržitě pokračovat i v příštím roce. Náklady na bydlení tak budou i nadále hlavním pro-inflačním faktorem i v příštím roce. Nepůjde přitom jen o nájmy, ale i o energie, jejichž ceny ještě zcela nereflektovaly prudké zdražení elektřiny na německém trhu.
V dalších měsících se inflace nejspíše i nadále udrží nad dvěma procenty. Budou ji tam držet především zvyšující se náklady na bydlení, rekreace, kulturu a PHM. Velmi nejistý zůstává výhled cen potravin. Jasněji bude poté, co se zjistí, jaké škody napáchalo letošní extrémní léto na úrodě.
Dnešní čísla ukazují, že ČNB prozatím inflaci ve svém nejnovějším výhledu publikovaném minulý týden, mírně přecenila. Odchylka 0,3 procentního bodu však není až tak zásadní, aby musela měnit postoje centrální banky. Centrální banka proto může i tak pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, jak nastínila ve své prognóze. O tom, jestli to bude už v září, rozhodne nejenom inflace, ale i kurz koruny a mzdy za druhý kvartál, které přijdou na řadu už za necelý měsíc.