Česká národní banka na svém srpnovém zasedání podle očekávání zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu na 1,25 %. Jde už o třetí navýšení této úrokové sazby v letošním roce a zřejmě ne poslední. Současně s dvoutýdenní repo sazbou ČNB upravila i diskontní a lombardní sazbu na 0,25 %, respektive 2,25 %. Bankovní rada se tentokrát rozhodovala na základě nové prognózy, která na rozdíl od té poslední (květnové) vyznívá na krátkém horizontu razantněji, avšak v delším horizontu je méně radikální než ta minulá.
Pro zvýšení sazeb hlasovali všichni zúčastnění členové bankovní rady. Důvodem jsou nejen vyšší inflační tlaky v ekonomice, ale i koruna, která se výrazně odchýlila od očekávání ČNB. Centrální banka tak vlastně jen urychlila realizaci svých záměrů, které si původně schovávala pro rok 2019. Po trojím zvýšení sazeb v letošním roce ČNB počítá ještě s jedním navýšením úroků v letošním roce. Poté, co se koruna znovu vrátí k trendu posilování, prognóza počítá se stabilitou úrokových sazeb až do začátku roku 2020.
A to je možná tím největším překvapením z dílny centrální banky. ČNB sice urychlila zvyšování svých úrokových sazeb, avšak na horizontu 1,5 roku svůj výhled tříměsíčního PRIBORu přepsala opět směrem dolů. Zatímco v květnu předpokládala jeho nárůst na 2,1 %, nyní je to jen 1,8 %. Za poslední rok je to už přehodnocení o jeden procentní bod dolů, které vyplývá z přetrvávající víry v rychle posilující korunu. A to je možná právě tím kamenem úrazu, protože možná bez další podpory se koruna k prognózovaným 24,30 CZK/EUR vzhledem k existující spekulativní pozici sama od sebe hned tak nepohne.
A co čekáme my? Stejně jako ČNB věříme, že v letošním roce (nejspíše v listopadu) dojde ještě k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, nicméně tím centrální banka nejspíše ještě neskončí. Předpokládáme, že ČNB bude moci zvýšit svoji hlavní úrokovou sazbu v roce 2019 ještě 2x až na 2,00 % v závislosti na vývoji devizového kurzu. Rizikem je – vzhledem k omezenému potenciálu koruny a doposud příliš se neprojevujícím, nicméně existujícím inflačním tlakům – že ČNB bude postupovat v roce 2019 razantněji a své sazby zvýší 3x. Trhy nicméně prozatím nepočítají ani s růstem repo sazby na zmíněná 2 %.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna na čtvrteční zasedání ČNB reagovala lehce negativně. Proč, když šly sazby vzhůru a guvernér Rusnok připustil, že se mohou brzy opět zvyšovat? Odpověď je v nové prognóze. ČNB pod tlakem reality (koruna byla oproti květnové prognóze ve 3Q cca o 4 % slabší) sice oslabila výhled na korunu, ale pouze v roce 2018. Cíl pro konec roku 2019 je stále 24,30. I proto se nijak dramaticky nemění výhled na sazby (v horizontu roku a půl). ČNB jen čeká, že letos půjdou sazby nahoru kvůli silnější koruně rychleji (než původně) a příští rok za ni znovu odvede práci koruna. Cíl pro sazby na konci 2019 zůstává v okolí 2 %, a to je pro korunu zklamání. I když asi ne tak velké, aby na koruně v letním línějším obchodování spustilo výraznější výprodej.
Zahraniční forex
Jednání britské BoE včera vedlo k zajímavé reakci britské libry. Zvýšení sazeb (o 25bps) a potvrzení relativně jestřábího tónu v doprovodném textu libra okamžitě ocenila posílením, ale komentář guvernéra Carneyho situaci změnil. Carney nepřišel s ničím úplně překvapivým, ale k výhledu dalšího růstu sazeb opakovaně zdůraznil, že půjde o pozvolný proces. Navíc upozornil na rizika brexitu, u něhož je banka připravena na jakýkoli scénář. Následoval pokles britských výnosů dluhopisů i libry.
Dramatickým výprodejem stále trpí turecká lira, která je zasažena americkými sankcemi na dva členy Erdoganovy vlády. Sankce mají za cíl to, aby Turecko propustilo zadržovaného amerického pastora. Liře se pak nelíbí možnost, že by spor měl dále eskalovat.
Eurodolar, který byl mimo jiné i růstem italských spreadů zatlačen k hranici 1,16, bude vyčkávat dnešní statistiky z trhu práce. Dají se očekávat další solidní čísla, přičemž dolaru by asi nejvíce pomohlo, kdyby zrychlilo tempo růstu mezd.
Ropa
Cena ropy se i na konci týdne drží poblíž 73 USD/barel, vyčkávající na významnější cenotvorné impulzy. Vcelku v klidu ji tak nechalo včera zveřejněné navýšení ruské produkce, která se jen v červenci zvedla o 150 tis. barelů denně, celkově na 11,21 mil. barelů denně. Rusko tak následuje Saúdskou Arábii, která těžbu - s ohledem na významnější volné produkční kapacity - navýšila dle dohody OPEC+ již o cca 700 tis. barelů denně.
Dnes pak čeká ropný trh na poslední zajímavé číslo tohoto týdne, kterým bude aktivita amerických těžařů. Ta naznačí, zdali přece jen nedochází ke zvolnění tempa růstu amerických břidlicářů v reakci na přetrvávající infrastrukturní problémy.